V severozápadní části největšího estonského ostrova Saaremaa se nachází u osady Panga nejvyšší útesy kraje. Jejich délka je zhruba dva a půl kilometru, maximální výška přesahuje dvacet jedna metrů. Hornina je poměrně měkká a podléhá erozi. Z útesů jsou krásné vyhlídky na Balt, ale také sousedící ostrov Hiiumaa. Místo má pro místní mytický charakter, na jeho vrcholuČíst dále …
Kluki jsou malá obec na západním břehu jezera Łebsko, které odděluje od Baltského moře na severu Polska jen úzký pruh lesa a písečné duny. Slowiński park narodowy, jehož jsou Kluki součástí, se táhne na západ až k městu Łeba a na východ k obci Rowy. Kluki mezi jezery Łebsko a Gardno tak leží v jeho centrální části. OblastČíst dále …
Přírodní rezervace Borkovická blata se stejnojmennou naučnou stezkou leží několik kilometrů západně od Soběslavi na Táborsku obklopena malebnými vesničkami charakteristickými architektonickým pohádkovým stylem selského baroka. Rezervace byla vyhlášena kvůli ochraně ekosystému v místě, kde historicky probíhala nejdříve ruční a následně průmyslová těžba rašeliny jako topiva a hnojiva. Rezervace byla vyhlášena po ukončení těžby již v roce 1980,Číst dále …
V blízkosti jihočeského Sezimova Ústí na Táborsku jsme se vydali podél Kozského potoka od zříceniny Kozí hrádek směrem k městu. Vodní tok zde vytváří klidná i divočejší zákoutí, několik meandrů, na několika podemílá břehy a je třeba při pohybu nad hladinou trochu opatrnosti. Červená značka nás dovede až ke skalnaté památce Ozvěna, která se tyčí nad vodnímČíst dále …
Městečko Kardašova Řečice leží mezi Jindřichovým Hradcem a Veselím nad Lužnicí na hranici CHKO Třeboňsko. Samotný název města je spojený s vodou, protože je odvozen od rybníku Kardaš, rozlehlé vodní plochy severně od městečka, a potoka Řečice, který z Kardaše vytéká a pokračuje dále na jih, než se u obce Metel spojí s vodami Nežárky. Kardašova Řečice jeČíst dále …
Únorové putování okolo rozlehlých vodních ploch na Karvinsku, které často vznikly v důsledku poklesu terénu při hlubinném dobývání černého uhlí, a psali jsme o tom zde a zde, zakončíme poblíž karvinské části Louky. Tou prochází silnice spojující Karvinou a Českým Těšínem. Při jízdě autem je několik set metrů od vozovky vidět odsvěcený kostel svaté Barbory z NikodémieČíst dále …
S postupným útlumem hlubinného dobývání černého uhlí na Karvinsku se řada lokalit historicky poznamenaná těžbou díky rekultivačním projektům, případně samovolným přírodním procesům, mění do nové podoby. Poklesové kotliny jsou zaplavovány vodou, okolní terén zarůstá vegetací. Pro někoho jde o apokalyptické obrázky vhodné do katastrofických a hororových filmů, pro někoho o příklad toho, jak přírodní procesy přetvářejíČíst dále …
Darkovské/Karvinské moře na Karvinsku je jedním z příkladů rozsáhlé rekultivace krajiny po ukončení hlubinné těžby černého uhlí. Více informací o rekultivačním projektu se dozvíte například zde. Rozhlehlá lokalita, jejíž srdce v současnosti tvoří vodní plocha s hloubkou až dvacet pět metrů a rozlohou třicet dva hektarů, se díky postupně zlepšujícímu se zázemí stala vyhledávanou rekreační lokalitou především v letníchČíst dále …
Předtím, než roztála v nižších polohách většina sněhové pokrývky, jsme se vydali brzy ráno, ale také během odpoledního stmívání proti proudu Ostravice z centra Frýdku-Místku k soutoku řeky s Morávkou. Odměnou nám byla fascinující hra barev na nebi, která se především podvečer dynamicky měnila každou minutu do té chvíle, než slunce zapadlo za místecká sídlištěČíst dále …
O putování proti proudu Morávky z Frýdku-Místku do Beskyd jsme psali opakovaně třeba zde, zde nebo zde. Tentokrát jsme vyrazili během mrazivého, ale slunečného odpoledne z Frýdku-Místku do kaňonu, který řeka vytváří kousek nad městem. Přinášíme snímky, které by vás k putování z města do hor mohly inspirovat.
