Historie půlmilionového Bristolu na jihu Anglie zhruba sto padesát kilometrů západně od Londýna byla ve velké míře určována vodou. Městem protéká řeka Avon, která se nedaleko něj vlévá do Bristolského zálivu. Přístav na řekách Frome a Avon vznikl již v jedenáctém století a stál za budoucím bohatstvím a prosperitou města. Právě zde mimo jiné začala řadaČíst dále …
Návštěvu hlavního albánského města Tirany lze mimo jiné spojit také s vodním prvkem přímo v jeho centru. Zhruba dvacet minut chůze jižním směrem z centrálního Skanderbejova náměstí dorazíme k rozlehlému parku, jehož srdce kromě lesní plochy s řadou sportovišť, občerstvoven, příjemných odpočinkových zákoutí, ale také monumentů odkazujících k dávné i bližší minulosti tvoří rozlehlá vodní plocha. Park byl vybudován v polovině minuléhoČíst dále …
Historie obce Nová Pláň, která leží na břehu největší nádrže moravskoslezského regionu – Slezské Harty, sahá až do roku 1662. Počátky rozvoje jsou spojeny s měděným hamrem a navazující výrobou. Obec byla v minulosti součást Karlovy Pláně nebo Bruntálu, osamostatnila se v roce 1992. V dané době v souvislosti s budováním nádrže obec ztratila většinu obyvatel, zůstalo zde deset domů aČíst dále …
Řeka Łupawa na severu Polska začíná svou pouť v krajině kašubských jezer mezi obcemi Otnoga a Łupawsko. Délka jejího toku se blíží stu kilometrů, kdy se její vody v malém přístavu Rowy vlévají do Baltského moře. Ještě předtím, než se tak stane je řeka zásadní pro jezero Gardno. To je od moře odděleno písečnými dunami porostlými borovicovýmČíst dále …
Polsko a Balt se v posledních letech staly oblíbenou prázdninovou destinací pro české dovolenkáře. Ti míří především do známých center, jako jsou Trojměstí, Hel, Łeba nebo Ustka. Právě mezi dvěma posledně jmenovanými městy leží na pobřeží Baltského moře malý přístav Rowy. Jeho okraj lemuje svou západní hranicí Słowiński park narodowy. Cesta do městečka z Gdaňsku trvá zhrubaČíst dále …
Jižně od malebné obce Stříbřec mezi Chlumem u Třeboně a Třeboní vytváří Nová řeka, která vznikla před několika staletími, aby odváděla v případě povodní a vydatných srážek vodu z Lužnice do povodí Nežárky, a chránila tak hráz krále rybníků – Rožmberka, a aby zásobovala rybníky podél jejího toku, úchvatná panoramata. Ta si nijak nezadají s jezerní krajinou PobaltíČíst dále …
Minule jsme psali o putování po hrázi největšího rybníka u nás a o tom, jaký technický unikát se naším předkům Rožmberkem podařilo vybudovat. Tentokrát jsme vyrazili do Třeboně vlakem. Od nádraží je to pár set metrů na červenou turistickou značku, která kopíruje tok prvního z technických unikátů dnešního dne – Zlaté stoky. Přes deštivé počasí předchozíchČíst dále …
K největšímu českému rybníku, Rožmberku, jsme se vypravili z vesničky Stará Hlína kousek od Třeboně od silnice spojující město s Jindřichovým Hradcem. Modrá turistická značka nás po silničce dovedla k Hodějovskému rybníku, kde jsme odbočili po žluté značce kolem rybníčku Nový u Smítky k lesu. Na křižovatce žluté s červenou dojdeme k bezpečnostnímu přelivu Rožmberku. Ten slouží v případě povodní, stejně jako tomuČíst dále …
Při putování částí Vitorazska, která v roce 1920 připadla tehdejšímu Československu v okolí Rapšachu a Františkova v krajině malebných rybníků i říčky Dračice, jsme psali zde. Tentokrát jsme se vydali od hranic z Rakouskem v Českých Velenicích po červené turistické značce na sever směrem k Nové Vsi nad Lužnicí. Řeku poprvé spatříme zhruba po pěti kilometrech chůze lesem. V blízkosti hranic s Rakouskem,Číst dále …
Rapšach je spolu s Českými Velenicemi nejvýznamnějším sídlem části Vitorazska, která připadla tehdejšímu Československu v roce 1920. Když vyrazíme z tohoto příjemného městečka ležícího mezi Velenicemi a Suchdolem nad Lužnicí zhruba dva kilometry od hranic s Rakouskem po silničce a cyklostezce po zhruba kilometru narazíme u osady Bosna na červenou turistickou značku, jinak také označenou Stezka Českem. Ta násČíst dále …