Únorové putování okolo rozlehlých vodních ploch na Karvinsku, které často vznikly v důsledku poklesu terénu při hlubinném dobývání černého uhlí, a psali jsme o tom zde a zde, zakončíme poblíž karvinské části Louky. Tou prochází silnice spojující Karvinou a Českým Těšínem. Při jízdě autem je několik set metrů od vozovky vidět odsvěcený kostel svaté Barbory z Nikodémie z počátku devatenáctého století. Ten stál původně v centru obce, ale v důsledku důlních vlivů se všechny domy v druhé polovině dvacátého stoletá zhroutily, stát zůstal pouze kostel a současné Louky leží o několik set metrů dále směrem na Český Těšín.
Vstup do kostela je aktuálně zazděn. Zákaz vstupu do objektu v nedobrém stavu – diplomaticky řečeno – potvrzují cedule upozorňující na možné nebezpečí úrazu. Okolo kostela je možné dojít k dvěma vodním plochám – Velkému rybníku a Velkému mlýnskému rybníku. Vodu do nich přivádí Loucká mlýnka. Pro někoho možná překvapivě jsou oba rybníky vyhledávaným místem pro rybáře. Je okolo nich vybudována řada chat, chatek a přístřešků. Při pohledu přes vodní hladinu se zvedá násep železničního koridoru z Ostravy do Mostů a dále na Slovensko. V dálce se tyčí těžební komplex Dolu ČSM, poslední činné černouhelné šachty u nás.
Především u okrajů rybníků jsou patrné poklesy terénu v důsledku těžby. Pro někoho tak mohou tato místa působit poněkud katastroficky a apokalypticky. Tak jak tak, příroda si bere krajinu zpět.
Foto: Marek Síbrt