Přece jen poněkud stranou extrémního turistického zájmu stojí nejmenší a nejvýše položené šumavské ledovcové jezero s názvem Laka. Nad ním se vypíná mohutný masiv Debrníku s jasnými stopami po řádění kůrovce a orkánu Kyrill. Jezero má rozlohu dva a půl hektaru a postupně zarůstá, maximální hloubka je necelé čtyři metry a zadržuje zhruba 40 tisíc kubíkůČíst dále …
Na vrcholové plošině Krušných hor mezi Horní Blatnou a Božím Darem v lokalitě Bludná vzniká z řady drobných toků rašeliniště Spáleniště Bílá Bystřice. Ta pak teče jihozápadním směrem přes Pernink a pod Abertamy v lokalit Pstruží se vlévá o Bystřice. O putování podél jejího toku jsme psali zde. Samotné rašeliniště Spáleniště je určitě místem, které stojí za návštěvu.Číst dále …
Při putování z Horní Blatné v Krušných Horách k přírodní památce Vlčí jámy a rozhledně na Blatenském vrchu narazíte kousek na městečkem na zajímavé místo spojené s rudným hornictvím v minulosti, které pro své účely logicky vyžadovalo dostatek vody. Nad bývalou dědičnou štolou Vavřinec bylo v minulosti vybudováno Černé jezírko, které v současnosti i přes svou po většinu roku velmi chladnouČíst dále …
Úchvatnou podívanou vytváří řeka Křemelná (o putování kolem ní jsme psali také zde a zde), když se po jejím proudu vydáte od rozcestí v místě bývalého Šerlova dvora zhruba dva kilometry od Prášil. Tok tady kopíruje hranici lesa a na druhé straně prostor rozlehlých luk v místě bývalého Frauenthalu. V roce 1863 byly založeny brusírny, leštírny a dalšíČíst dále …
Říčka Bystřice pramení pod Božídarským Špičákem v Krušných horách v oblasti Národní přírodní rezervace Božídarská rašeliniště. Zhruba po kilometru napájí spolu s řadou dalších drobných přítoků úchvatný Mrtvý rybník vybudovaný historicky pro potřeby rudných dolů v oblasti (více zde). U krásného místa se budete cítit jako ve Skandinávii nebo Pobaltí. Navíc je stranou většího turistického ruchu. Říčka teče jihozápadnímČíst dále …
Při putování k šumavskému Prášilskému jezeru ze stejnojmenné obce pod ním vás čeká zhruba čtyř kilometrová cesta do kopce po červené turistické značce. Tu rozhodně využijte místo žluté a zelené značky, která je zároveň cyklostezkou. A že cyklistů, především těch na elektrokolech, potkáte u jezera více než dostatek. Prášilské jezero s rozlohou 3,7 hektaru a hloubkou až 15Číst dále …
Minulé šumavské putování nás přivedlo k prameni Křemelné v lokalitě Hrabůvka pod vrcholy Pancíře a Jedlové nad Železnou Rudou (číst můžete zde). Tentokrát budeme pokračovat dál po proudu řeky po silničce a cyklostezce vedoucí kolem bývalého Starého Brunstu a od silnice mezi Železnou Rudou a Klatovy mezi I. zónou Národní parku Šumava a rezervací Zhůřská pláň, kteráČíst dále …
Řeka Křemelná je spolu s Vydrou nejznámější šumavskou řekou a spojením těchto dvou toků u Čeňkovy pily vzniká Otava. Málokdo ale ví, kde tato kouzelná řeka pramení a ještě méně je těch, kteří se k počátku jejího toku vypraví. Vyrazili jsme z křižovatky a turistického rozcestníku Gerlova huť několik kilometrů od Železné Rudy ve směru na Klatovy. PoČíst dále …
Zhruba dva kilometry od centra Bechyně v jižních Čechách se do Lužnice vlévá Židova strouha. Je to potok, ale ne ledajaký. Rozhodně to platí v našem vnímání tohoto slova v kontextu jihočeské krajiny. Více než dvacet kilometrů dlouhý tok vytváří především v posledních kilometrech před tím, než jeho vody splynou s Lužnicí, romantické kaňonovité údolí. Mohutné skalní masivy s řadou jeskyníČíst dále …
V uplynulých dvou textech o vodním putování středním Krušnohořím jsme sešli z Novodomských rašelinišť v hřebenové partii hor (čtěte zde) po proudu Chomutovky Bezručovým údolím k soutoku s říčkou Kameničkou (více zde). Okruh je tedy třeba uzavřít a vydat se zpátky do hor. Z rozcestí v místě bývalého Třetího mlýny se vydáme proti proudu Kameničky po modré turistické značce. Po kilometrČíst dále …
