V Krnově začala stavba obchvatu. Podepíše se akce negativně na ochranném pásmu místního prameniště, které slouží jako zdroj vody pro město? Na dotazy Bruntálského deníku odpovídal vedoucí Oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Jan Unucka.
Jak je na tom náš region, co se týká sucha?
U Krnovska a Bruntálska se velice silně projevuje vliv nadmořské výšky a také orientace území vůči světovým stranám. Navíc na Krnovsku a Osoblažsku se poměrně silně projevuje vliv Slezské nížiny, která při mnoha meteorologických situacích ovlivňuje teplotní a srážkový režim. To je znát i na rozdílech ve srážkách a odtocích například v povodí Opavice nebo Osoblahy. Dost silným hráčem v tomto příběhu je i geologická stavba povodí. A opět čtvrtohorní ledovcové a říční sedimenty Krnovska a Osoblažska se z hlediska zadržování a odtoku podzemních vod chovají jinak než přeměněné horniny Hrubého Jeseníku v horních partiích povodí Opavy a Moravice.
V rozhovoru pro týdeník Region jste zmínil, že v boji proti suchu může pomoci i výstavba přehrady v Nových Heřminovech…
Ano. Myslím si, že právě sucho poukázalo na význam vodních děl a komplexních vodohospodářských soustav. Pokud chceme zrušit všechna vodní díla pod heslem návratu k přírodě, pak je třeba počítat s tím, že voda z kohoutku nepoteče. Vodní dílo může v čase sucha pozitivně ovlivnit ekosystém říčního koryta.
V Krnově začíná výstavba obchvatu. Ten prochází ochranným pásmem krnovského prameniště. Jsou zde rizika, že se zhorší kvalita pitné vody nebo že bude přímo prameniště nějak ohroženo?
Silniční doprava a kvalita vody je prakticky věčný problém. A nemusí se jednat přímo o havárie cisteren. Dost často i běžný odpad z opotřebování pneumatik, brzdových destiček nebo zimní posyp ovlivní kvalitu vod. A to zejména povrchových a mělkých podzemních, které jsou doplňovány právě atmosférickými srážkami. Stejně tak emise z automobilové dopravy se mohou v zimním období akumulovat ve sněhové pokrývce a během jarního tání ovlivnit krátce nebo v delším časovém horizontu kvalitu podzemních a povrchových vod. V této souvislosti jde tedy zejména o kvalitu provedení hydrogeologických posudků a poskytnutí relevantních podkladů pro územní řízení. Navíc v dnešní době, kdy mnoho situací lze namodelovat pomocí geografických informačních systémů (GIS) a hydrologických modelů a vizualizovat výsledky i pro veřejnost přístupnou formou v podobě map apod.
Při hledání zdroje pitné vody v Třemešné narazili na tzv. artézskou studnu, ze které podzemní voda stříkala pod tlakem. Získali tak zdroj kvalitní pitné vody pro celé okolí. Jedná se o běžnou záležitost nebo jde o vzácný jev?
Není to až tak vzácný jev. Dochází k němu vždy, kdy úroveň hladiny podzemní vody je blokována nadložní nepropustnou horninou, tzv. izolátorem, hydrogeologové pro toto mají termín „napjatá hladina podzemní vody“, který je poměrně výstižný. Pokud dojde k poruše izolátoru v nadloží (např. vrtáním), hladina nastoupá nahoru a často i tryská nad úroveň zemského povrchu podobně, jako když se otevře láhev šampaňského tlaky se prostě musí vyrovnat. Dost často k tomu dochází v geologicky neklidných oblastech s projevy vulkanismu, kdy se tlaky zvyšují i v závislosti na teplotě. Jako když se láhev šampaňského ještě ohřeje.
Autorka: Petra Hanusová