Před několika dny vyzval Bohuslav Sobota ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby znovu přezkoumal podmínky povolující těžbu štěrkopísku v chráněné oblasti poblíž Uherského Ostrohu. Podle premiéra reálně hrozí znečištění pátého největšího zdroje pitné vody v České republice. Předseda hydrometeorologického ústavu Josef V. Datel v rozhovoru pro server Aktuálně.cz potvrzuje, že obavy jsou na místě. Podle něj je také nemožné, aby těžařská společnost prameniště ochránila, pokud by ke znečištění opravdu došlo.
Je ohrožení pitné vody těžbou štěrkopísku reálné?
Vodárna čerpá vodu, která je v náplavech štěrkopísku. Tyto štěrkopísky jsou shora kryty několikametrovou mocnou vrstvou málo propustných hlín, které přicházejí s povodněmi. Těžba štěrkopísku znamená, že se na nějaké ploše tyto izolační vrstvy skryjí. Odstraní se i štěrkopísky, čímž se obnaží hladina podzemní vody. Voda je tedy velmi zranitelná, je přístupná jakémukoliv znečištění z povrchu. Pokud je těžba nějakých pět set metrů od vodáren, tak už je to poměrně blízko na to, aby znečištění ohrozilo studny jako takové.
Do jaké míry platí argument, že štěrkopísky slouží jako filtr, a ke znečištění vody tak nemůže dojít?
Kdyby ke znečištění došlo, nastane obrovský problém. Štěrkopísek má filtrační schopnost, to máte částečnou pravdu. Každá chemická látka se ale chová při filtraci jinak. Některé látky se nabalí na ty kameny štěrku a voda se skutečně na nějakou vzdálenost vyčistí, pak jsou ale látky, které mají tuto schopnost malou a nezachytí se.
Riziko znečištění tu tedy je.
Záleží na tom, čím by se ta voda znečistila. V blízkosti jsou pole. Mohlo by jít o dusičnany. To jsou právě látky, které se moc nezachytávají, a voda je odnese na poměrně velkou vzdálenost. To samé se týká pesticidů, které se používají v zemědělské výrobě. Byť máme pesticidy, které se filtrují rychle. Hodně tedy záleží na tom, kterých látek by se to týkalo.
V blízkosti plánované těžby se nachází i oblast tekutých písků. Místní se proto obávají, že by to mohlo ovlivnit stabilitu půdy a v krajním případě i statiku domů.
Myslím, že přímo v místě těžby váté písky nejsou, ale v širokém okolí určitě ano. Je pravda, že jsou to nestabilní závěje v krajině, které se lidé pokouší stabilizovat sázením stromů, borovic s větvenými kořeny. Toto ale podle mě není hlavní problém, který by v oblasti mohl nastat.
Nemůže tedy v důsledky těžby dojít k přesunutí písků k obytné zóně a narušení půdy?
Určitě ne. Váté písky jsou sedimenty, které se už dnes netvoří. Jejich tvorba je ukončena a nic podstatného se s nimi dít nemůže. Určitě ne v souvislosti s těžbou v místě, kde probíhá. Nemohu vyloučit, že kdyby se těžilo v těsné blízkosti nějaké závěje, tak nedojde k narušení stability. Toto se ale netýká toho místa, kde se těžba plánuje.
Když pominu hrozbu znečištění, mohla by těžba úplně změnit směr vodního zdroje tak, že by se voda už nedostávala do míst, odkud ji vodárny čerpají?
Vlastní těžba z hlediska směru proudění představuje malé riziko. Z hlediska preventivních opatření se připravují hydraulické bariéry. Pokud by došlo ke znečištění, tak by zprovoznili tu bariéru, což je řada čerpajících vrtulí, které by zabránily tomu, aby se znečištěná voda dostala do vodárenských studní. V tom je ale problém. Přes místo těžby do toho vodárenského prameniště přitéká většina vody, kterou vodárna odebírá. Buď by tam přitekla voda znečištěná, nebo by nepřitekla vůbec, pokud by fungovala hydraulická bariéra, protože by se ta voda odčerpala. Prameniště by tedy nebylo možné provozovat. Preventivní opatření, která připravuje těžební organizace, jsou v tomto směru nerealizovatelná. Stejně by to prameniště neochránila. Navíc vodárenské studny by začaly přitahovat vodu z jiných směrů, kde je voda horší kvality. Upravit ji na kvalitu pitné vody by byl velký problém.
Může mít plánovaná těžba vliv i na další oblasti než kvalitu pitné vody?
Těžba se plánuje v aktivní záplavové oblasti, kde je ze zákona zakázáno skladovat sypké materiály. Běžně se nechávají někde poblíž a pak se použijí na rekultivaci místa. Tady se bude vše muset odvážet mimo aktivní zónu. Náročnost na dopravní zátěž bude tedy opravdu značná.
Foto: Slovácký deník