Pardubický kraj se definitivně loučí s kanálem Dunaj-Odra-Labe

Kraj bude na červnovém jednání zastupitelstva probírat čtvrtou aktualizaci zásad územního rozvoje (ZUR). V dokumentu se podrobně popisují základní požadavky na uspořádání území kraje, zejména se v něm vymezují plochy nebo koridory pro významné záměry s nadregionální důležitostí. Například se v něm upřesňuje trasa přivaděče k dálnici D35 kolem Vysokého Mýta a Chocně. Má také skončit dlouhodobá blokace rozsáhlého území kvůli plánu na výstavbu průplavu Dunaj–Odra –Labe.

„Pokud to vezmu velice stručně, tak se tam řeší například trasa pro umístění přeložky silnice II/312 Vysoké Mýto – Choceň – České Libchavy. Schválením ZUR formálně posvětíme naši snahu najít shodu při stavbě přivaděče k dálnici a umožníme jeho výstavbu. Součástí návrhu je mimo jiné také zrušení územní rezervy pro průplav Dunaj–Odra–Labe. Obce tedy budou moci nakládat s pozemky, které doposud byly vyčleněny pouze na výstavbu kanálu, a nedalo se s nimi jinak pracovat při rozvoji území,“ vysvětluje návrhy na změny ZUR radní pro regionální rozvoj Ladislav Valtr.

Zrušení blokace území pro průplav Dunaj–Odra–Labe vítá i hejtman Martin Netolický. „O zrušení územní rezervy jsme dlouho usilovali společně se starosty obcí. Na první pohled se jednalo o vizionářský projekt, ale byly to spíše vzdušné zámky. Projekt neměl s ohledem na své náklady, i když jeho jednotlivé funkce bylo možné považovat za pozitivní, nikdy šanci vzniknout. Zároveň je nutné brát v potaz jiné priority státu v oblasti dopravní infrastruktury, a to především v té silniční a železniční. Zrušení územní rezervy pro projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe otevře obcím na plánované trase prostor pro další rozvoj. Odblokuje se tak velké množství pozemků v obcích, kterým ochranné pásmo bránilo v rozvoji v přirozeném směru. Koridor byl totiž vymezen v místech, která jsou vhodná pro jiné využití, ať už se jedná o bytovou nebo individuální výstavbu,“ říká Netolický.

Kraj však podporuje splavnění Labe do Pardubic. „Panuje jednoznačná shoda, že projekt splavnění Labe do Pardubic a multimodálního uzlu zůstává jednou z priorit. Proto jsme také usilovali o příspěvek státu na opravu mostu v Řečanech nad Labem tak, aby jeho průplavný profil odpovídal budoucímu splavnění. Stejně tak bylo přistupováno například i k mostu mezi Valy a Mělicemi,“ doplňuje Netolický.

Vláda zrušila územní rezervy pro vodní koridor Dunaj-Odra-Labe v únoru 2023. Projekt dlouhodobě prosazoval bývalý prezident Miloš Zeman. Současná vláda se chce ve vodní dopravě zaměřovat na smysluplné projekty, jako budování úvazišť pro malá plavidla a turistické lodě na Labi nebo rozvíjení podmínek splavnosti Labe a Vltavy. Území v plánované trase koridoru bylo blokováno od roku 2010, kdy jeho ochranu zavedla tehdejší vláda Jana Fischera. Podle studie proveditelnosti zpracované předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO) měl projekt vyjít téměř na 586 miliard korun.