Konference Obnova vodohospodářské infrastruktury zahájena

blank

V Drnovicích u Vyškova odstartovala tradiční konference reflektující především téma obnovy vodohospodářské infrastruktury, cenotvorby, financování vodárenské infrastruktury prostřednictvím dotačních programů a souvisejících témat. Jako první vystoupil se svým příspěvkem Zdeněk Procházka z Vodovodů a kanalizací Vyškov, který reflektoval téma dvousložkové ceny vody. Tu v naší zemi uplatňuje pouze malý počet společností a pevná složka se pohybuje v rozmezí 250 až 1 000 korun za vodoměr, obvykle dle jeho kapacity. V Evropě je přitom tento model poměrně obvyklý. U domácností s malým odběrem do 35 metrů krychlových za rok často činí až 50 % celkové platby.
Jednosložková cena podle Procházky zvýhodňuje odběratele, kteří často používají veřejný vodovod pouze jako záložní zdroj. Tito odběratelé se podílejí minimálně na nákladech celého vodárenského systému. Oproti tomu domácnosti s pravidelným a vyšším odběrem jsou znevýhodněni na úkor těch, kteří odebírají malé množství z veřejného systému, často navíc nepravidelně.  Neškodí tedy jednosložková cena systému? Například v oblasti energií je běžné platit paušální částku za připojení k síti a rezervovanou kapacitu příkonu dle velikosti jističe. I v energetice je ale patrný trend směřující k nespravedlnosti jednosložkové ceny v důsledku vlastní výroby energie například prostřednictvím fotovoltaiky.
U vodárenství pevná složka osciluje kolem 10 % celkových plateb, maximální hranice je legislativou stanovena od začátku roku 2022 na 15 %, u vody předané na 30 %. Zavádění dvousložkové formy vodného a stočného je tedy pro vodárenské společnosti demotivující.
Dle výzkumu SOVAK ČR na vzorku 12 společností a zhruba jednoho milionu spotřebitelů tvoří domácnosti se spotřebou menší než 36 metrů krychlových pitné vody ročně čtvrtinu z celkového počtu odběratelů. Z hlediska fakturace se přitom jedná pouze o jedno procento z celkové částky.

Scroll to Top