Velká voda zasáhla moravskoslezský region už v roce 1996

blank

Před 25 lety zasáhly zemi ničivé povodně. Přírodní živel se nevyhnul ani severní Moravě a Slezsku. Během července si záplavy vyžádaly 49 obětí, škody byly odhadnuty na více než 60 miliard korun. Jak extrémní situace ovlivnila výrobu pitné vody v moravskoslezském regionu a s jakými výzvami se museli vodaři poprat?

Mluvčí Marek Síbrt upozornil, že v médiích a veřejnost se často mluví pouze o katastrofálních záplavách v roce 1997. Ve skutečnosti ale zasáhla oblast, kde působí SmVaK Ostrava, povodně již v září 1996. Přívalové srážky 7. a 8. září vedly k tomu, že povodňová vlna na přítocích do nádrží Šance a Morávka dosáhly úrovně stoleté povodně.

V nádrži Morávka dosáhla podle Síbrta hodnoty zákalu takové výšky (několik set jednotek), že bylo nutné odstavit z provozu úpravny vody ve Vyšních Lhotách. Ta byla znovu zprovozněna za týden 17. září, ale problémy s kvalitou pitné vody přetrvávaly také v dalších měsících. Na to museli vodohospodáři reagovat zvýšenými dávkami koagulantu (síranu hlinitého) a častějším praním filtračních jednotek.

„Povodňová vlna měla také negativní dopad na vodní dílo Morávka, kdy byly provedeny zjištěné tělesné průsaky. Byl vyhlášen havarijní stav a nádrž vyprázdněná kvůli kontrole těsnícího asfaltobetonového pláště. To nám pochopitelně zkomplikovalo situaci na Úpravně vody Vyšní Lhoty, kdy jsme po dobu vypuštění museli odebírat vodu z jezu ve Vyšních Lhotách,“ vysvětlil ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek, který v době povodní působil v SmVaK Ostrava jako hlavní inženýr.

V Úpravně vody Nová Ves, která odebírá surovou vodu z údolní nádrže Šance, byly od večera sedmého září zvýšené dávky hlinité soli do surové vody více než šestinásobně oproti normálu a pracím cyklu filtrů byl zkrácen z běžných čtyřiceti osmi na osm hodin. Oproti tomu Úpravna vody Vyšní Lhoty byla osmého září ráno odstavena z provozu. S úpravami jednotek se zákalem byly sice upraveny dávky síranu hlinitého, stejně jako doba praní filtračních jednotek. Výsledky však byly značně nestabilní, délka prací cyklů byla kratší než čtyři hodiny, proto byla úpravna vody odstavena z provozu. Vzniklé provozní problémy se v následujících měsících podařilo zvládnout, v té době však zaměstnanci ještě netušili, co na ně v dalším roce příroda chystá a před jaké výzvy je postaví.

Scroll to Top