Vůbec prvního zahraničního partnera bude mít Baťův kanál. V létě by totiž v přístavu ve Veselí nad Moravou měli představitelé společnosti Baťův kanál podepsat memorandum o spolupráci s litevskou Regionální rozvojovou agenturou Kaunas. Informoval o tom mluvčí kraje Michal Cagala.
„Litva je zemí vod a kanálů. Stojíme hlavně o její zkušenosti, jak se o Baťův kanál starat a rozvíjet ho. Tato spolupráce také propojí starosty obcí podél kanálu u nás a v Litvě i podnikatele, jejichž byznys je na vodní cesty navázaný,“ uvedl hejtman Jan Grolich.
Podle náměstka hejtmana Jana Zámečníkem je obsahem memoranda i vzdělávání mladých lidí či podpora povědomí o cestovním ruchu a vodních cestách. „Baťův kanál je symbolem, je to největší tuzemská vodní cesta každoročně přiláká tisíce turistů k rekreačním plavbám, podél jejích břehů vznikly desítky kilometrů cyklostezek. Toto je další cesta, jak tento symbol podpořit,“ řekl Zámečník.
Spolupráci s Litevci rovněž vítá ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál. „Mají obrovské zkušenosti s čerpáním EU prostředků na rozvoj cestovního ruchu a v této oblasti bychom si s nimi chtěli vzájemně vyměňovat zkušenosti. Budeme rádi, pokud se podaří i nějaký společný projekt,“ doplnil Bártek.
Bohatá historie kanálu
První cestu po Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a délka plavební trasy dosáhla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.