Na místě lomu ČSA vznikne nádrž

Aktuálně se řeší, kolik vody v budoucím jezeru bude. „Máme schválenou první variantu nižší hladiny, varianta vyšší hladiny je stále ještě ve hře,“ vysvětluje Eva Maříková ze Sev.en energy. Lom ČSA má ukončit těžbu zhruba za 5 let. Pak se rozjede jeho rekultivace.

Podle odborářů dostane po ukončení těžby zhruba 1100 lidí výpověď. Útlum těžby uhlí zhorší podle portálu iuhli.cz situaci v regionu. Proto se situací zabývá vláda a její uhelná komise. Ta připravuje tři scénáře takzvané dekarbonizace, tedy úplnému omezení těžby a závislosti na uhlí, ke které by mělo dojít zřejmě v letech 2035 až 2045.

Plocha nového jezera ve zbytkové jámě bude zhruba 670 hektarů, víc než dvojnásobná plocha Máchova jezera. Lom ČSA se nachází v severočeské hnědouhelné uhelné pánvi v podhůří Krušných hor. V dávné minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo mělké a obsahovalo značné množství sedimentů. Jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady.

Propojená kaskáda jezer

Hnědouhelné doly na severu Čech se mají proměnit v jedno velké vodní dílo. Po postupném ukončení těžby uhlí by zde mohla vzniknout propojená kaskáda jezer s přečerpávacími elektrárnami. Tuto vizi přijala vláda. Elektrárny by podle ní mohly mít výkon srovnatelný se dvěma jadernými reaktory.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce revitalizací dolů v oblasti efektivně reagovat na sucho. Díky rozsáhlému projektu by také byly významně sníženy negativní následky hornické činnosti v Ústeckém kraji. Ministerstvo již zadalo Palivovému kombinátu Ústí, aby zpracoval studii proveditelnosti s tím, že všechna jezera budou průtočná. Oblast má velký potenciál jako zásobárna vody pro Českou republiku a také jako zdroj energie díky vodním elektrárnám a solárním parkům budovaným na hladině. Pro kraj je propojení jezer prioritou pro příští programové období.