Vodohospodáři v Moravskoslezském kraji se připravují na stavbu za téměř tři čtvrtě miliardy. Těrlickou nádrž hodlají podzemním přivaděčem propojit s tou Žermanickou. Voda by mohla proudit oběma směry.
Dlouhodobé sucho, ale i klesající potřeba množství vody pro černouhelné doly přiměla Povodí Odry k rozhodnutí o připojení nádrže Těrlicko na Karvinsku ke své propojené soustavě vodních děl. Nádrž na říčce Stonávce byla na konci padesátých let postavena především kvůli zásobování provozů těžařské společnosti OKD. Nedaleké Žermanice byly vybudovány na Lučině a poskytují vody ostravské huti Arcelor Mittal nebo paskovské celulózce Biocel. Současně pomáhají ovlivňovat průtoky na Lučině či Ostravici.
Mluvčí podniku Šárka Vlčková uvedla, že v letech 2015 a 2016 postihlo povodí Odry nejhorší sucho za posledních několik let. Zásobování průmyslu vodou bylo podle ní na hranici možností nádrží, které jsou zapojeny do vodohospodářské soustavy.
Těrlicko dosud fungovalo mimo soustavu , a povodí proto loni zpracovalo studii proveditelnosti provpropojení nádrže s Žermanicemi. Vodohospodáři musí vyřešit nejeden palčivý problém. Například to, že žermanická nádrž leží o patnáct metrů výše než těrlická. Podzemní přivaděč bude dlouhý 4,1 kilometru. Povodí Odry odhadlo stavební náklady na 700 milionů korun. Voda by se mohla začít přivádět zhruba v roce 2030.
Pro starostu Těrlicka, které je vůbec jednou z nejstarších doložených obcí v Těšínském Slezsku, není projekt ničím novým. „Nemáme s tím zásadní problém. Do ničeho u nás to nezasahuje, protože to je podzemní stavba. Jedná se jen o to, aby se pak dodržely dohodnuté hladiny a u nás nemělo propojení vliv na výraznější kolísání vody,“ uvedl Martin Polášek.
Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky ČVUT je renomovaný odborník v oblasti vodních děl a jakékoliv propojení nádrží považuje za užitečné. Podle něj takový prvek zlepší možnosti zásobování vodou v období sucha. Domnívá se také, že by se připojení dalo zprovoznit dříve a náklady mohou být vyšší než ty odhadované.
Zdroj: iDNES.cz