Vinařské město Ivančice jihozápadně od Brna je ideálním výchozím místem pro minimálně tři vodní výlety údolím nezregulovaných vodních toků na jihu Moravy. Výletníky překvapí skalnatý terén, hluboká a strmá údolí, nutnost překonávat náročné úseky ve skalách a nádherné výhledy do kaňonů, na jejichž dně se klikatí řeka.
První výlet z Ivančic proti proudu Rokytné bude v porovnání s trasami podél Jihlavy, a především Oslavy, tím nejméně náročným. Od železniční stanice v Ivančicích se vydáme po modré turistické značce. Po několika minutách chůze dorazíme k mostu přes Jihlavu, řeka Rokytná se do ní vlévá zhruba tři sta metrů dál po proudu. Před sebou budeme mít skalnatý vrch Réna s rozhlednou. Tento mýtický kopec má pro Ivančice symbolický význam, nachází se na něm také místo, kde stávalo historické hradiště. Těch je ostatně v této oblasti poměrně velké množství. Více o Réně se dozvíte zde. Po přechodu můstku před sebou uvidíme zrekonstruovanou úpravnu vody Ivančice. Dáme se podél jejího plotu k lesu a po necelém kilometru dorazíme k říčce Rokytná. Ta zde vytváří četné meandry a podmáčené louky v okolí – podle aktuálního stavu vody. Na břehu řeky často zaznamenáme také stopy aktivity bobrů.
Zhruba dva a půl kilometru budeme po modré turistické značce pokračovat romantickým údolím Rokytné po dobře značené a udržované stezce. Lesem vystoupáme zhruba kilometr k železniční trati mezi Ivančicemi a Moravskými Bránicemi, která vede lesem. Po sebou budeme mít strmé rokliny v dubovo-habrovém porostu s četnými drobnými potůčky zásobujícími údolní Rokytnou. Zhruba po kilometru dojdeme k místu, kde v době železné stávalo další z hradišť – tentokrát nazývané Budkovice podle obce ležící na skále na opačné straně údolí řeky. Zajímavostí je, že stopy hradiště v lokalitě byly objeveny teprve v roce 2000. Od hradiště sejdeme do údolí k chatám a před sebou uvidíme působivé skalní ochozy Přírodní památky Budkovické slepence a Národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence. Více se o těchto lokalitách dozvíte zde a zde.
Skály nad říčkou, které jsou typické svou tmavě rudou až fialovou barvou, vytvářejí v kombinaci s meandrujícím tokem a listnatými lesy opravdu působivé panorama. Po třech a půl kilometrech cesty v údolí pod skalami vystoupáme do vesničky Rokytná. Ta stojí na vyvýšené plošině nad okolí krajinou, ze tří stran tento ostroh zároveň obtéká řeka. Tato výhodná poloha byla jedním z důvodů, proč se v dané lokalitě nacházelo jedno z nejvýznamnějších hradišť počátků přemyslovské vlády u nás. Místo ale bylo díky své strategické poloze osídleno již v době kamenné či bronzové, sídlili zde také Keltové. Více o místě prodchnutém historií se dozvíte zde.
Z Rokytné sejdeme zpět k řece a budeme pokračovat zhruba dva a půl kilometru, až dorazíte do Moravského Krumlova. Do města vstoupíte přímo pod místním majestátným hradem, donedávna místem expozice Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Ten se mimochodem v Ivančicích, odkud jsme na cestu vyrazili, narodil. Zámek v současnosti není v příliš reprezentativním stavu. Moravský Krumlov téměř ze všech stran obtéká Rokytná. Město tedy mělo strategicky vynikající polohu. Nad ním ční jako dominanta kostel svatého Floriána. Když k němu vystoupáte příkrou cestou nahoru, otevře se vám úžasný výhled na celé Moravskokrumlovsko. Více se o něm dozvíte zde. Zpět do Ivančic se dostaneme autobusem nebo vlakem. Je třeba si dát pozor – vlakové nádraží je z centra města vzdáleno zhruba dva a půl kilometru, je třeba vystoupat do kopce ke kostelu. Mezi městem a nádražím ale jezdí pravidelně autobusy.
Dnešní výlet je nenáročný. Z Ivančic do centra Moravského Krumlova je trasa dlouhá zhruba 13 kilometrů, když vystoupáte ke svatému Floriánu a dojdete na vlakové nádraží, bude výlet o dva a půl kilometru delší a s jedním větším stoupáním navíc. Celá trasa výletu je zde.
Foto: Marek Síbrt
