Platné referendum z roku 2008 obec zavazuje k boji proti stavbě, která má zvýšit protipovodňovou ochranu obyvatel žijících na horním toku Opavy. Podporovatelé nového hlasování tvrdí, že v případě negativního postoje obce k plánované stavbě přijdou Nové Heřminovy o zhruba 425 milionů korun, které má obec dostat jako kompenzaci, a většina lidí by dnes s projektem souhlasila. Starosta obce Ludvík Drobný to odmítá.
Podle Povodí Odry začne stavba přehrady v roce 2020. V současnosti má podnik vykoupeno 98 procent nemovitostí. Zbývá dokoupit jeden dům a necelých 30 tisíc metrů čtverečních pozemků. „Přehradu nikdo nechce, ale když už je situace taková, že jde o projekt schválený vládou, tak proč z něj nezískat co nejvíce,“ řekla obyvatelka obce Pavlína Daňková, která poukazuje na riziko, že Nové Heřminovy mohou přijít o 425 milionů korun, které na rozvoj obce chce uvolnit vláda. „Proto chceme nové referendum. Jsem přesvědčená, že většina lidí by už s přehradou souhlasila. Hodně z nich má ale strach,“ uvedla dále Daňková.
Opačného názoru je starosta Ludvík Drobný, který se odvolává na výsledky posledních komunálních voleb z roku 2014. Jeho sdružení před třemi lety kandidovalo s programem proti stavbě přehrady. Zastánci nádrže tehdy prohráli. Ludvík Drobný sám iniciovat referendum nebude. „Obec nemá důvod měnit názor. Pokud jsou lidé, kteří referendum chtějí, mohou se o jeho vyhlášení pokusit,“ řekl Drobný. Doplnil, že případný nesouhlas se změnou územního plánu a opora ve výsledku referenda je jedinou pákou, která obci v boji proti přehradě zbyla.
Před časem řekl Drobný ČTK, že za určitých předpokladů obec názor změní. Žádá ale o revizi rozhodnutí vlády z roku 2008, které umožnilo stavbu. „Chceme jen, aby někdo nezávislý posoudil podklady, na jejichž základě vláda rozhodla. Domníváme se, že byla podvedena. Byly jí podstrčeny materiály, které neodpovídají skutečnosti,“ řekl starosta. Opírá se o studii Václava Čermáka, podle kterého je rozšíření koryta Opavy v Krnově citlivé, a protipovodňová opatření na horním toku Opavy jsou před stoletou vodou dostatečné. Ze studie tak údajně vyplývá, že stavba přehrady není nutná.
Obec také požaduje po vládě, aby jmenovala nezávislého zmocněnce pro Nové Heřminovy, který by znovu prověřil možnosti řešení. „Pokud se ukáže, že rozhodnutí postavit přehradu bylo správné, jsme připraveni začít spolupracovat,“ tvrdí starosta. Výstavba přehrady se řeší desítky let. Akutním tématem se stala po katastrofálních povodních v roce 1997.
K žádosti části obyvatel o nové referendum se vyjádřil generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč. Podle něj je patrné, že někteří občané mají stále jiný názor než vedení obce. To prý odmítá její rozvoj, což je budoucnost Nových Heřminov škodlivé a může připravit obec o obrovské kompenzace.
„O co vlastně vedení obce bojuje? 98 % nemovitostí je vykoupeno a občané domy postupně opouštějí. Je potřeba myslet na 6000 lidí ohrožených povodní na horní Opavě. Vláda v roce 2008 rozhodla o realizaci menší, nikoliv větší nádrže, i přesto, že varianta s větší nádrží umožňovala vyšší ochranu před povodněmi, suchem a byla levnější. Toto je třeba zdůraznit a svědčí to o respektování zájmů obce a citlivém přístupu vlády. Hlavním důvodem bylo zachování obce Nové Heřminovy a nyní 80 % zbylé obce nabízí finanční prostředky na rozvoj,“ konstatoval Pagáč.