Ačkoliv v současnosti v Česku nedostatek vody nehrozí, musíme se na rizika sucho a změn klimatu dlouhodobě připravovat. Na tiskové konferenci v Praze to ve středu 22. března uvedl předseda představenstva Svazu vodního hospodářství ČR Petr Kubala. Informoval o tom portál www.nase-voda.cz.
Podle Kubaly jsou na většině území republiky výrazně nižší stavy vody, než je dlouhodobý průměr. Nezměnila to ani letošní nadílka sněhu. Tradičně je horší situace na jižní Moravě, Hané, ve východních Čechách a v některých částech Vysočiny. Podle nejnovějších údajů Českého hydrometeorologického ústavu se díky dešťovým srážkám zvýšila v posledních dnech vlhkost půdy v povrchové vrstvě, ale v hlubších vrstvách je její nárůst nevýrazný.
Pro správce vodních toků, vodohospodáře a celou společnost je hlavním úkolem zvýšit schopnost krajiny, aby zadržela více vody a po delší dobu. Cestou k tomu může být řada opatření. „Naše společnost musí dosáhnout sjednoceného pohledu a vytvářet synergické efekty kombinací přírodě blízkých, ale i technických opatření v krajině, podle místních podmínek. Žádný model nelze uplatňovat plošně,“ připomněl Kubala. Podle něj je nutné odpolitizování problému. Je potřeba se shodnout na opatření, která přesáhnou mandát jednoho volebního období. Kubala také varoval, že pokud se to nepodaří, může se měnící klima na české krajině negativně podepsat už v horizontu několika příštích let.
SVH systematicky podporuje opatření, která povedou ke zlepšení stavu krajiny v Česku. Jedná se například o budování vodních nádrží, návrat drobných vodních ploch do krajiny, opatření k revitalizaci vodních toků i potřebné změny při obhospodařování zemědělských pozemků.
„Nesmíme však zapomínat ani na opatření k zásobování obyvatel pitnou vodou, jako je případné propojování vodárenských a vodohospodářských soustav a rovněž nemůžeme činit taková opatření, která znemožní budoucím generacím výstavbu vodních děl (přehrad), pokud to bude potřeba,“ zdůraznil Kubala.
O tom, že z českého území postupně mizí vodní plochy, svědčí také fakt, že v minulosti činila celková plocha rybníků 182 000 hektarů. Dnes je to jen 52 000 hektarů. Od roku 1948 se zkrátila délka vodních toků ze 76 000 kilometrů na 57 000 kilometrů. V totožném období z krajiny zmizelo téměř milion hektarů mokřadů.