Cena vody by se mohla majitelům chat a chalupy účtovat na podobném principu jako elektřina. SOVAK ČR přišel s návrhem rozšířit dvousložkovou cenu vody. Obdobný model je známý například u elektřiny, kde platba za odebranou vodu tvoří jednu část faktury, zbytek je paušální poplatek. Informovala o tom MF Dnes.
Podle předsedy SOVAK ČR Františka Baráka představuje návrh sdružení cestu, jak do vodohospodářské infrastruktury dostat peníze, které v ní chybí. Tímto způsobem už účtují vodu některé vodárny v jižních Čechách nebo v Karlovarském kraji. Tento model používá i několik zemí v západní Evropě.
SOVAK ČR v současnosti o dané problematice jedná s ministerstvy financí a zemědělství. Chce změnit příslušné zákony, které dnes dvousložkovou cenu vody umožňují, ale v maximální výši patnácti procent nákladů. „Fixní náklady ale tvoří až sedmdesát procent ceny vody,“ podotkl předseda představenstva ČEVAK Jiří Heřman,. František Barák by ocenil, kdyby se SOVAK ČR podařilo vyjednat zvýšení limitu na alespoň padesát procent.
V případě běžně používané jednosložkové ceně vody se platí pouze za odebraný objem vody. Zavedení dvousložkové ceny by mělo být podle SOVAK ČR spravedlivější. František Barák uvádí příklad vodárenské společnosti, která obsluhuje 180 tisíc obyvatel a má 33 tisíc přípojek, z nichž třetina se nachází na venkově. „Tato třetina se podílí na tržbách 4 %, na nákladech ovšem čerpá 22 %. V průměru tedy obyvatelé měst dotují cenou vody venkovany,“ zdůraznil Barák s dodatkem, že paušály by měly fungovat podle velikosti odběru. „Postihne to ty s malou spotřebou,“ potvrdil Barák. Severočeská vodárenská společnost však chce zůstat u jednosložkové ceny. Podle Baráka tak záleží na odvaze manažerů vodáren a starostů, jestli vysvětlí lidem, že jde o opatření pro zlepšení stavu infrastruktury ve vodárenství.
Výkonný ředitel společnosti EY pro sektor vodního a odpadového hospodářství Antonín Raizl potvrzuje, že takový model je obvyklý v západoevropských zemích. „Nespornou výhodou této formy ceny je právě spravedlivější rozdělení některých fixních nákladů, které nejsou hrazeny skrze variabilní složku, čímž spotřebitelé s průměrnou nebo nadprůměrnou spotřebou přispívali na některé služby poskytované spotřebitelům s minimálními, nebo dokonce nulovými odběry vody,“ uvedl Raizl. Za největší nevýhodu považuje Raizl negativní nahlížení spotřebitelů na tento systém účtování.