Obce v okolí Švihova si zaslouží pomoc

blank

Přehrada Švihov na řece Želivce je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody pro Prahu a další obce ve Středočeském kraji. Paradoxem je, že zatímco voda ze Švihova zásobuje vodou Prahu a další lokality, tak samotní lidé z obcí okolo nádrže čekají účinnou pomoc právě od hlavního města. Proč?

Řeka Želivka protéká okresy Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Kutná Hora, Benešov a samotná vodní nádrž Švihov je svojí povahou největší ve střední Evropě. Vodní tunel Želivka, který měří 51 kilometrů a dodává pitnou vodu do Prahy, patří k nejdelším tunelům na světě vůbec.

Vznikne speciální pracovní skupina, zaznělo na lednovém semináři

„Praha jen pije vodu z Vysočiny, ale nepodílí se na náhradách za omezení zemědělské činnosti i života obcí v okolí přehrady,“ zaznělo v lednu tohoto roku na semináři v Jihlavě o budoucnosti přehrady. Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek před několika týdny prohlásil, že v dohledné době vznikne pracovní skupina, kde budou zastoupena nejen příslušná ministerstva, ale také kraje a úřady, které budou řešit problematiku související s produkcí čisté vody a ochranou vodního díla. Na jihlavském semináři informoval ministr životního prostředí Richard Brabec, že chce „jeho“ ministerstvo zafinancovat z prostředků Operačního programu Životního prostředí opravu Úpravny vody Želivka. Investice by mohla byt zrealizována zhruba do čtyř let. „Cílem modernizace je pomoci zvýšit kvalitu vody, odstranit hormonální rezidua, antibiotika a pesticidy,“ řekl Brabec.

Na investicích by se měla podílet Praha

Na podzim roku 2016 proběhla v Havlíčkově Brodu jiná významná konference, na které se řešilo mnoho palčivých otázek v souvislosti s přehradou Švihov. „Počet měst a obcí, zejména pak ve středních Čechách, které chtějí připojit své vodovodní soustavy právě na Želivku, se rapidně zvyšuje. Samosprávy tím pochopitelně reagují na suché roky a problémy se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou,” řekl na konferenci Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Moldan také dodal, že vodohospodáři budou muset na Želivce zajistit dostatečně kvalitní množství pitné vody, což je podle něj v rozporu s nutným rozvojem obcí v regionu. Na konferenci v neposlední řadě zaznělo, že by se na nutných investicích na přehradě měla významněji podílet Praha, jakožto majoritní vlastník společnosti Úprava vody Želivka. „Prostředky na to určitě má. My upravíme kubík vody za sedm korun a padesát haléřů a dopravíme ho na hranici hlavního města. Tam ho přebere příslušná vodárenská společnost a v Praze ho prodá za 45 korun,” upřesnil ředitel společnosti Úpravna vody Želivka Mark Rieder.

Pomůže k rozvoji regionu několikamiliardová investice?

Diskuze se před nedávnem dostala i na téma znečišťování vody ve švihovské nádrži. „Vyšlo například najevo, že plné dva tisíce domácností v okolí Švihova vypouští do vodní nádrže splašky. To je do budoucna neudržitelné a musí se to řešit. Bohužel obce, které by rády postavily čistírny odpadních vod, na to nemají prostředky, respektive nedosáhnou ani na dotace, protože jsou ve svém rozvoji dlouhodobě omezovány přísným režimem ochranného pásma přehrady,” řekl europoslanec Tomáš Zdechovský. Dialog na listopadové konferenci vedl rovněž k několikamiliardové investice vedoucí k celkovému rozvoji obcí, zemědělství, šetrné turistiky a k lepší ochraně Švihova. Garantem projektu je Povodí Vltavy. „Jsme ve fázi, kdy ladíme zadání. A to je alfa a omega toho, co bude vypsáno pro zpracovatele projektu,” řekl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

TOP 09 je na straně obyvatel

Na straně obyvatel v okolí Želivky stojí dlouhodobě například poslanec za TOP 09 František Laudát. „TOP 09 apeluje na premiéra, ministra zemědělství a vedení Středočeského kraje, aby konkrétními projekty pomohli zlepšit situaci obyvatel v této oblasti. Dnes se naopak spouští další vlna restrikcí a omezení života i podnikání lidí. Jednostranné chování Středočeského kraje v případě nově vydané vyhlášky považujeme za aroganci moci,“ řekl Laudát. Středočeský kraj vydal veřejnou vyhlášku, ve které přeřadil katastrální území 112 obcí z III. do II. ochranného pásma vodního zdroje.

Obce jsou omezeny ve výstavbě nových objektů

„Zákon umožňuje chránit studny a malé zdroje pitné vody. Aplikovat ho ale vyhláškou na velké území, kde žijí tisíce lidí, je nešťastné. Od Středočeského kraje je to vůči obcím na Vysočině krok, který považuji za aroganci moci,“ pokračoval Laudát. Obce v blízkosti nádrže Švihov tak například nemohou postavit čerpací stanice, povinně se budou muset zatravnit některé soukromé pozemky nebo se omezí další výstavba. Pro starosty oblasti, kteří dlouhodobě bojují s jejím vylidňováním a snaží se ji udělat atraktivnější, je to tak další rána.

Za těchto podmínek se nemůže region rozvíjet, zní z Havlíčkova Brodu

„Život obyvatel v ochranných vodárenských pásmech je v mnoha směrech limitován, v mnohém je podobný předlistopadovému životu obyvatel v ochranných hraničních pásmech se západními sousedy, kde také platila striktní opatření a omezení. Za takových podmínek se region opravdu nemůže přirozeně rozvíjet. Skutečnost, že zdejším občanům a obcím přiznány žádné kompenzace, mi nepřipadá spravedlivé a fér,” neskrýval zklamání havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.

Scroll to Top