Bobr evropský po sobě zanechává ohlodané stromy, vystavěné vodní hráze nebo nory v březích řek. Podle zoologa Štěpána Tračíka z chráněné krajinné oblasti Poodří mapují výskyt bobrů právě v těchto dnech. V zimě se lépe pozorují stopy, které po sobě bobři zanechávají hlavně kolem koryt řek. Uvedla to MF DNES.
„Živí se měkkými dřevinami hlavně v zimě. Jsou totiž býložravci a během roku mívají dostatek jiné potravy, například trávy nebo kukuřice,“ řekl Štěpán Tračík. Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem města Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 kilometrů čtverečních. Nyní se ale zvětší. Vláda přijala návrh ministra životního prostředí Richarda Brabce a celková rozloha CHKO Poodří se o dvě procenta rozroste. Právě na území Poodří se počet bobrů rok od roku zvyšuje.
„Nyní evidujeme 25 teritorií, kde žije vždy jedna bobří rodina. Ta čítá většinou kolem pěti až šesti členů. Čili v Poodří žije kolem 120 až 150 těchto hlodavců,“ upřesnil Tračík. Přemnožení ale nehrozí. „Bobři mají jasně vytyčená teritoria, kam dalšího bobra, který do jejich rodiny nepatří, jednoduše nepustí. Takže na jednom místě se přemnožit nemohou.“ pokračoval zoolog.
Největší starosti dělají bobři zemědělcům a vodohospodářům. Kvůli bobrům mají zemědělci na pozemcích vodu. Stát však škody napáchané bobrem může lidem proplatit. Bobři také ničí porosty kolem řek. Stěžují si na ně i vodohospodáři. Bobři totiž likvidují porosty kolem řek, které chrání břehy před erozí. Systematický odlov bobrů se však zatím nechystá.
Přímé pozorování bobra je většinou, vzhledem k jeho převážně noční aktivitě, poměrně obtížné. V současnosti bobr v Česku obývá šest hlavních oblastí. Dolní Labe, jihozápad Čech, povodí Divoké Orlice, řeku Moravu, Dyji a Odru.
