Desítky poruch řeší v zimních měsících Vodohospodářská a obchodní společnost. Kromě oprav vodovodního potrubí a páteřních rozvodů se věnuje také poničeným vodoměrům nebo prasklým přípojkám vedoucím k jednotlivým domům. Jak problémům preventivně předcházet, vysvětlil v rozhovoru pro VOS ředitel společnosti Richard Smutný.
Pane řediteli, jak často musíte řešit havárie potrubí a kde nejčastěji k nim dochází?
Ročně řešíme na veřejném prostranství kolem sto padesáti poruch, především na starším potrubí. Nejvíce jich bývá v zimě, kdy vlivem nízkých teplot vodovodní řad popraská. Pak musí naši pracovníci provozních středisek urgentně zareagovat, aby nedocházelo k masivním únikům vody. Naše infrastruktura, která je jakýmsi páteřním rozvodem, je umístěná vždy na veřejném prostranství, v obcích zpravidla ve vozovce. Po uzavření daného vodovodu a vytyčení sítí, které silnicí vedou, dojde k odkrytí vozovky a zjištění místa úniku. Poté se potrubí opravuje, což může trvat v řádech několika hodin. Zpravidla to znamená omezení dodávky vody pro určitou část města či obce, o jejímž průběhu informujeme občany přímo v místě a na našich webových stránkách. K poruše ale nemusí dojít jen na páteřním rozvodu, stále častěji k nim dochází také u vodovodních přípojek k rodinným či bytovým domům.
Co tedy musí lidé udělat, když zjistí havárii na své přípojce?
Předně, u jakékoliv havárie, musí zavolat naši nonstop linku na čísle 493 033 343, abychom zavřeli přívod vody a ta nezpůsobila ještě větší škody. Každý dům má na své přípojce z páteřního rozvodu uzávěr. S ním jsou oprávněni manipulovat pouze naši pracovníci, nikoliv majitelé domu.
Kdo vodovod opravuje a za kým jdou náklady?
Toto upravuje přesně zákon o vodovodech a kanalizacích. Zjednodušeně to můžeme říci takto: Opravu vodovodů při haváriích řešíme vždy my, bez ohledu na to, kdo je vlastní a kde se nachází. Samotná přípojka je v majetku vlastníka domu. Opravy přípojek, resp. havárie na nich, řešíme my, pouze pokud jsou na veřejném prostranství. Opravou se tedy rozumí místo havárie, větší či plánované rekonstrukce řeší vždy sami vlastníci potrubí. Pokud je havárie na přípojce již na soukromém pozemku, musí si majitel na opravu najít specializovanou firmu.
Může dojít v mrazivém počasí i k poškození samotného vodoměru?
Ano, i to se stává. Vodoměr, který bývá v šachtě před domem, nebo ve sklepě, může trpět mrazem více. Je nejslabším místem, protože na rozdíl od potrubí není hluboko v zemi, v tzv. nezámrzné hloubce. Mráz způsobí často jeho roztržení. Vodoměr je dle zákona v našem vlastnictví, ačkoliv je umístěn již na pozemku soukromém. Každých šest let se staráme o jeho kalibraci, kvůli přesnému měření, a opatřujeme jej plombou. Musí být přístupný také k pravidelným odečtům odběru. Při jakémkoliv jeho poškození je nutné volat naši havarijní linku. V tomto případě škodu platí vždy odběratel, protože vodoměr dostatečně před mrazem neochránil.
Jak jej tedy můžeme ochránit a co udělat s venkovním potrubím?
Venku bývá potrubí uloženo dostatečně hluboko v zemi, tudíž by jeho zamrznutí nemělo nastat. Když si ale nejste jisti, že je alespoň 80 centimetrů v zemi, je možné zvýšit krytí vhodnou zeminou. Maximálně ale do jednoho metru. Stal se nám také případ, kdy nám zákazník navezl na potrubí tři metry zeminy, když srovnával terén zahrady. Musel ji nakonec odstranit, protože bychom se k potrubí těžko dostávali. Větší problém bývá ale s rozvody ve sklepích. Velmi citlivým místem jsou úseky, kudy přípojka vchází do objektu. Kvůli otevřeným oknům mohou teploty klesnout pod nulu a potrubí nebo vodoměr může zamrznout. Doporučujeme tedy jednoznačně okna zavírat a samotné odhalené trubky zateplit např. obyčejnou dekou nebo izolačním materiálem (nedoporučujeme skelnou vatu). Na víko šachty lze dát např. polystyrenovou desku, izolační vatu nebo plastový pytel naplněný drceným polystyrenem. Případně lze umístit zateplení i přímo do šachty. Vždy ale musí k vodoměru zůstat volný přístup.
Pokud potrubí pouze zamrzne, jak nejšetrněji postupovat?
Nejlepší je prevence. Pokud se to ale stane, je lepší oslovit odbornou firmu, aby nedošlo ještě k většímu poškození přípojky. Dá se to řešit například speciálními topnými kabely.
Je při havárii oprava konečnou sumou, nebo mohou vzniknout další náklady?
Bohužel velmi často dochází spolu s havárií k většímu úniku vody, která může napáchat škody na majetku. Tím vznikají i další náklady. Sekundárním problémem také je, že dle zákona musíme tento únik posoudit jako odběr a protože my jsme vodu vyrobili a dodali, odběratel ji musí zaplatit. Může se pak celkově jednat opravdu o vysoké částky. Proto doporučujeme těmto haváriím raději předcházet výše uvedenými doporučeními a v případě potřeby volat co nejdříve naši havarijní linku. Protože ale chceme sami před těmito problémy naše zákazníky chránit, do několika let plánujeme možnost dálkových odečtů. Na vodoměru by bylo umístěno zařízení, které by v případě nadměrného množství odebrané vody majitele upozornilo. Bylo by tak možné včas zakročit a předejít dalším možným nepříjemnostem.