Jak je tvořena cena vodného a stočného v ČR

Cena, kterou každý platí za vodu, je častým tématem médií i veřejné diskuze. Obvykle se porovnávají jednotlivé regiony země a zástupci vodárenských společností vysvětlují, proč jsou v jejich oblasti ceny vyšší než ve vedlejší.

Každý rok vodárenské společnosti také oznamují ceny na následující období (většinou kalendářní rok) a vysvětlují, proč nezůstaly stejné, co vedlo k jejich snížení, případně zvýšení. Řada lidí a politiků firmy obviňuje, že cenu stanovují svévolně vysoko a přitom dostatečně neinvestují do infrastruktury, která obnovu potřebuje.

Jak jsou tedy určovány ceny vodného a stočného v naší zemi? Na čem závisí a kdo je určuje, případně reguluje?

Jak celý systém funguje?

Dodávky pitné vody a odvádění vody odpadní jsou v konkrétním místě v podstatě přirozeným monopolem. Měnit dodavatele vody obvykle není na rozdíl od jiného typu služeb možné. Aby vodárenské společnosti nemohly tento monopol zneužívat, jsou zavedeny regulace. Jednotlivé firmy není možné vzhledem k jejich množství v naší zemi regulovat separátně, proto byla zavedena plošná cenová regulace závazná pro všechny subjekty v branži.

Regulace funguje na principu cost plus.  Obecně řečeno jde o kontrolu a definování oprávněných nákladů, ziskové marže a tarifu. V případě, že společnost provozuje cizí vodohospodářskou infrastrukturu, je důležitým regulátorem pro schvalování cen i vlastník infrastruktury. To vyplývá ze smluv o provozování a pachtu uzavřených mezi provozovatelem a majitelem infrastruktury.

Vodítkem je také doporučení Světové zdravotnické organizace a Světové banky, které říká, že ceny vody by neměly přesahovat 2 % průměrného příjmu domácnosti, aby nepřesáhly hranici sociální únosnosti. Této hranici v České republice není v žádném regionu dosaženo.

Kdo a jak reguluje vodárenské společnosti z hlediska stanovování cen vody?

Do fungování vodárenské branže zasahují ministerstvo financí, ministerstvo zemědělství, ale také ministerstvo zdravotnictví v oblasti hygienických předpisů nebo ministerstvo životního prostředí. Zapomenout není možné ani na obce nebo kraje.

V oblasti cenotvorby hraje pochopitelně nejvýznamnější roli ministerstvo financí v souvislosti se zákonem o cenách a dalšími předpisy. Klíčovými normami jsou v této souvislosti především zákon o působnosti orgánů v oblasti cen, zákon o cenách a jeho prováděcí vyhláška nebo cenová rozhodnutí k seznamu zboží s regulovanými cenami.

Jak samotná kalkulace vypadá?

Důležité jsou dva základní pojmy. Prvním z nich jsou ekonomicky oprávněné náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží doložitelné z účetnictví, které kontrolní orgán ministerstva financí zkoumá. Druhým je pojem přiměřeného zisku, který je následně zahrnován do kalkulace věcně usměrňované ceny. Přiměřený zisk při výrobě a prodeji zboží, kde je cena regulována, by měl vodárenské společnosti zajistit přiměřenou návratnost použitého kapitálu. Míru výnosnosti použitého kapitálu stanovuje ministerstvo financí.

Co vše zahrnuje použitý kapitál?

Jde o hlavní čtyři složky: Infrastrukturní majetek, provozní majetek, pracovní kapitál a zohlednění nákupu společnosti.

Jakým způsobem se určuje, jaká bude cena vodného a stočného pro další období (většinou kalendářní rok)?

Cenovým regulačním orgánem je Ministerstvo financí ČR. Kalkulace se dle příslušného zákona vždy sestavuje na následující období (kalendářní rok) na jednotkové množství prodávaného zboží a vychází z nákladů, objemu zisku, kterého může firma dosáhnout, a množství zboží, které je prodáváno.

Do věcně usměrňované ceny lze promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, které jsou doložitelné z účetnictví, přiměřený zisk a odváděnou daň. Co je, a co naopak není oprávněným nákladem a přiměřeným ziskem vymezuje zmiňovaná legislativa. Je na společnostech, aby jednoznačně určily a při kontrole prokázaly, které náklady jsou, a které naopak nejsou kalkulovatelné.

Co do ceny vodného a stočného zahrnout nelze?

Není možné zohlednit náklady na rozvojové potřeby, které jsou dotovány ze státního rozpočtu, ze státních fondů nebo z rozpočtu krajů a obcí, popřípadě z jiných zdrojů (dotační prostředky Evropské unie). Do ceny také nelze zahrnout náklady vynaložené na jinou než regulovanou činnost, které jsou zahrnuty v jiných tržbách než za vodné a stočné.

Do ceny nelze zahrnout odpisy infrastrukturního majetku nevyužívaného pro výrobu a dodávky pitné vody nebo na odvádění a čištění odpadních vod, kromě infrastrukturního majetku sloužícího prokazatelně k zajištění pohotovosti dodávek vody a odvádění a čištění vody.

Ekonomicky oprávněným nákladem jsou oproti tomu například nájemné za pronájem infrastrukturního vodohospodářského majetku (movitého a nemovitého majetku), který je používán pro výrobu a dodávky pitné vody nebo na odvádění a čištění odpadních vod, nebo prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací.

Co je to dvousložková cena vody?

Kromě peněz a počet spotřebovaných kubíků je v případě některých regionů a vodohospodářských společností zaveden také paušální poplatek za připojení k vodovodní síti.

Scroll to Top