Unikátní objev na Václavském náměstí

Archeologové odhalili v Praze další část zapomenutých dějin. V samotném centru Václavského náměstí našli zbytky dřevěného vodovodu. Pravděpodobně pochází z poloviny osmnáctého století.

„Záchranný archeologický výzkum pokračuje od letošního léta ve zkoumání starého vodovodu. Po několika nálezech dílčích částí dřevěného středověkého a novověkého vodovodního potrubí se nyní podařilo odkrýt souvislou linii v délce více než 20 metrů. Dosud bylo dřevěné potrubí v takové podobě k vidění před půl stoletím, když se v roce 1967 stavěl podchod ve středu náměstí. Nový nález se nacházel v podélném směru ve středu náměstí v hloubce přibližně jednoho metru. Předci vytvořili vodovod z borových kmenů,“ informoval o nálezu portál www.ceskatelevize.cz.

Díky smolnatému dřevu z borovice mělo potrubí vyšší odolnost proti tlení a zahnívání v zemi. „Kmeny stromů byly pro tuto funkci zpravidla zbaveny kůry a podélně provrtány nebozezem. Takto vzniklé dřevěné roury byly posléze vzájemně spojeny do vodovodního řadu železnými objímkami – takzvanými zděřemi. V jedné části byla trasa objeveného vodovodu přerušena torzem zdiva, které připomíná základ kašny, která byla rovněž v minulosti na Václavském náměstí. V jedné borové rouře byl v horní poloze otvor zakolíkovaný tak, aby neunikala voda. V takovém místě mohl být později instalován stojan – svisle připojená další dřevěná roura s kohoutkem na odběr vody,“ uvedl portál.

Nejstarší pražský vodovod má 875 let

Nejstarším vodovodním systémem v hlavním městě je ale vodovod pro Strahovský klášter. V 11. století se jednalo o unikátní projekt, žádná čtvrť v Praze totiž neměla jiný zdroj vody než studny, potoky nebo Vltavu. V modernizované podobě funguje dokonce vodovod dodnes. Strahovský klášter vznikl v roce 1142 a zároveň s ním i jeho vodovod. Tehdy se na území Prahy jednalo o unikátní stavbu. Vodovod je rovněž zajímavý tím, že byl navržen současně s budovami kláštera, nikoliv dodatečně.

„Vodovod přiváděl vodu samospádem z pramenů zachycených ve štole na východních svazích kopce. Oblast Petřína je bohatá na podzemní vodu, což kromě užitku přinášelo pro klášter i problémy. Areál trpěl vlhkostí, která ničila stavby, a vodovod fungoval také jako drenážní systém,“ uvedl loni další zajímavosti mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.

Z hlavní štoly se voda rozváděla několika kanálky do klášterních budov a do kašny ve stavení, odkud vytékala do nádrže a do bazénu v rajském dvoře. Z rajského dvora vedla voda odtokovým kanálkem do severovýchodního kouta zahrady a dále nejspíše do strahovských zahrad, vinic a možná i do tehdejší obce Obora, která patřila klášteru.

„V následujících stoletích byl vodovod postupně rozšiřován a modernizován, poslední úprava z konce 17. století funguje pro užitkovou vodu dodnes. Musí být však pravidelně udržován, protože zanedbání by vedlo k podmáčení klášterních budov a náprava by byla zdlouhavá a drahá,“ dodal Mrázek. Strahovský klášter je dnes plně napojen na městskou vodovodní síť.