Jak přizpůsobit města stále častějším přívalovým dešťům a využít srážkovou vodu přímo v místě jejího dopadu? Odpolední blok mezinárodní konference Počítáme s vodou 2026 v Praze nabídl vedle českých zkušeností také inspiraci z Nizozemska, Maďarska a Polska. Odborníci představili konkrétní adaptační opatření, od propustných povrchů a dešťových zahrad až po systematické hospodaření se srážkovou vodou.
Zatímco dopolední část 11. ročníku mezinárodní konference Počítáme s vodou 2026 se věnovala především vývoji srážkových extrémů, možnostem modelování povodňových rizik a limitům městské kanalizace, odpolední program se více zaměřil na praktická řešení.
Společným jmenovatelem vystoupení byla potřeba změnit přístup k dešťové vodě: místo jejího rychlého odvádění z měst ji co nejvíce zadržovat, vsakovat a využívat přímo tam, kde spadne. Mezinárodní rozměr programu podtrhly zkušenosti zahraničních hostů, kteří představili konkrétní přístupy k adaptaci měst na klimatickou změnu.
Nizozemsko mění přístup k hospodaření s vodou
Peter Glas z nizozemské Národní komise pro posuzování vlivů na životní prostředí a Národního ekologického úřadu se ve svém vystoupení vrátil k proměnám přístupů k vodnímu hospodářství v Nizozemsku od 50. let minulého století. Zaměřil se také na vývoj tamních politik a jejich praktické uplatňování při adaptaci měst na klimatickou změnu.
Nizozemská zkušenost ukazuje, že hospodaření s vodou vyžaduje dlouhodobou strategii, která se musí průběžně přizpůsobovat měnícím se klimatickým podmínkám. Vedle technických opatření je důležitá také koordinace jednotlivých politik a jejich promítnutí do plánování měst.
Propustné povrchy musí zvládnout i extrémní srážky
Technickým řešením se věnoval Ondřej Prax ze společnosti ASIO NEW. Ve své prezentaci se zaměřil na propustné povrchy a jejich schopnost kombinovat dostatečnou únosnost s možností vsakování dešťové vody.
Právě hledání rovnováhy mezi technickými požadavky na povrchy a jejich vodohospodářskou funkcí je jednou z důležitých výzev současné městské infrastruktury. Propustné plochy mohou pomoci omezit množství vody odváděné do kanalizace, jejich přínos je však potřeba posuzovat také s ohledem na intenzitu extrémních srážek.
Sucho, vedra i přívalové deště. Obce čeká náročnější adaptace
Tomáš Metelka z AQUA PROCON se zaměřil na výzvy a možnosti adaptace měst a obcí na důsledky klimatické změny. Ta se v českém prostředí projevuje nejen dlouhotrvajícími obdobími sucha a vlnami veder, ale také intenzivnější bouřkovou činností a přívalovými dešti.
Jeho prezentace se věnovala příčinám těchto jevů i odhadovaným dopadům v urbanizovaném prostředí České republiky. Zvláštní pozornost přitom věnoval právě přívalovým srážkám a současným technickým možnostem ochrany měst a obcí před jejich následky.
Zásadní je podle představených přístupů kombinovat různá opatření a přizpůsobovat je konkrétním podmínkám jednotlivých lokalit. Samotné navyšování kapacity kanalizačních systémů totiž nemusí být při stále intenzivnějších srážkách dostatečným řešením.
Budapešť kombinuje přírodě blízká a technická opatření
Zkušenosti z maďarské Budapešti představila Emese Décsi z městské části Hegyvidék. Popsala různá řešení zadržování dešťové vody, která se přizpůsobují odlišným typům městského prostředí.
Mezi důležitá opatření zařadila přírodě blízká řešení, například dešťové zahrady a zelené střechy. Ta je podle představeného přístupu vhodné doplňovat tradičními technickými prvky, jako jsou retenční nádrže, vsakovací bloky nebo propustné povrchy.
Právě kombinace zelené a technické infrastruktury umožňuje lépe reagovat na rozdílné podmínky jednotlivých částí města a posilovat jejich odolnost vůči extrémním klimatickým jevům.
Gdaňsk zavedl povinnou retenci pro investory
Konkrétní příklad systémového přístupu k hospodaření se srážkovou vodou představil Ryszard Gajewski z městské společnosti Gdańskie Wody. Gdaňsk začal od roku 2018 zavádět nový model, jehož základem je zadržování dešťové vody přímo v místě jejího dopadu, mimo jiné prostřednictvím městské zeleně.
Impulzem ke změně byly rozsáhlé škody na městské infrastruktuře, které způsobily dlouhotrvající srážky v létě 2016. Město následně přistoupilo k systematičtějšímu řešení a stanovilo také konkrétní požadavky na nové investice.
Každý investor v Gdaňsku má dnes povinnost zajistit retenci nejméně 30 milimetrů srážek. Dešťové zahrady a další retenční prvky se postupně staly součástí městského prostoru a v současnosti se nacházejí na více než 300 místech.
Gajewski představil také konkrétní realizace přímo v terénu, na kterých ukázal, jak lze princip zadržování vody promítnout do běžného fungování města.
Od plánování k praktickým opatřením
Odpolední blok konference tak ukázal, že adaptace měst na klimatickou změnu není pouze otázkou budování větších kanalizačních systémů nebo retenčních nádrží. Stále důležitější roli totiž hraje propojení vodohospodářské infrastruktury, urbanistického plánování a městské zeleně.
Vodárenství.cz bylo mediálním partnerem akce.