Vodojemy, úpravny i čerpací stanice se mohou stát terčem útoků. Jak ochránit strategickou vodárenskou infrastrukturu před drony, kybernetickými hrozbami a sabotáží? I na tyto otázky hledali odpovědi odborníci na prestižní konferenci Provoz vodovodů a kanalizací 2026 v Brně, kterou navštívilo 900 hostů.
Bezpečnost vodárenské infrastruktury, nové typy hrozeb a ochrana strategických objektů patřily k výrazným tématům letošní konference Provoz vodovodů a kanalizací 2026 v Brně. Odborníci se zaměřili na kybernetické útoky, sabotážní rizika, rostoucí nebezpečí spojená s využíváním dronů i na přítomnost technologií dalších strategických subjektů v areálech vodárenských společností. Diskuze ukázala, že odolnost vodárenství začíná už u ochrany vodních zdrojů.
Dva dny odborného setkání, které se 3. a 4. listopadu uskutečnilo na brněnském výstavišti, nabídly pohled na bezpečnost vodohospodářského sektoru z několika úrovní. Na 24. ročník prestižní oborové konference dorazilo přibližně 900 účastníků z řad vedení vodárenských společností, odborníků, vlastníků infrastruktury i dodavatelů technologií.
Vodárenská infrastruktura čelí novým hrozbám
Významnou část programu tvořila bezpečnostní témata. Aktuální situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti, vnější hrozby a možná rizika pro Českou republiku a Evropskou unii představil brigádní generál Jan Pavlíček, náměstek ředitele Bezpečnostní informační služby. Na jeho vystoupení navázali zástupci ministerstva obrany brigádní generál Petr Šnajdárek a podplukovník Michal Peterek. Ti se zaměřili na rychlý vývoj bezpilotních systémů a možnosti obrany proti dronům.
Právě bezpilotní prostředky představují stále významnější bezpečnostní riziko také pro vodárenské společnosti. Mohou sloužit k monitorování strategických objektů, sledování jejich zabezpečení nebo narušování komunikace. V krajním případě mohou být využity také k sabotážím či přímým útokům na kritickou infrastrukturu.
Rizikem jsou také technologie v areálech vodáren
Konkrétní bezpečnostní rizika přímo ve vodárenském sektoru rozebrali Petr Kutálek ze SOVAK ČR a Jan Záveský z Pražských vodovodů a kanalizací. Upozornili mimo jiné na problematiku umisťování technologií dalších strategických subjektů do vodárenských areálů. Jde například o vysílače mobilních operátorů, radiokomunikační zařízení, fotovoltaické elektrárny nebo datová centra.
Přítomnost těchto technologií přináší další nároky na zabezpečení objektů. Vodárenské společnosti musejí vedle vlastního provozu zohledňovat také další zařízení, přístupové cesty a pohyb osob v areálech. Přednášející proto zdůraznili potřebu důslednějšího řízení rizik, ochrany citlivých informací, kontroly dodavatelských řetězců a připravenosti na mimořádné události.
Stále důležitější roli přitom hrají také nové požadavky na odolnost kritické infrastruktury a kybernetickou bezpečnost. Ochrana vodárenských provozů se tak neomezuje pouze na fyzické zabezpečení objektů, ale zahrnuje také informační systémy, technologie řízení provozu a návaznost jednotlivých služeb.
Bezpečnost pitné vody začíná už u vodních zdrojů
Odolnost vodárenského sektoru však nezačíná až u samotných provozních objektů. Radka Hušková z Pražských vodovodů a kanalizací upozornila na význam ochrany vodních zdrojů a rizika, která mohou ovlivnit kvalitu pitné vody ještě před jejím příchodem do úpravny.
Mezi hlavní hrozby patří zemědělské znečištění, pesticidy, zbytky léčiv, průmyslové látky nebo takzvané věčné chemikálie PFAS. Situaci navíc komplikuje sucho. Při nízkých průtocích se totiž znečišťující látky ve vodních tocích méně ředí, což může zvyšovat nároky na následnou úpravu vody.
Ochrana zdrojů proto podle Huškové nemůže být pouze úkolem vodárenských společností. Nezbytná je spolupráce obcí, zemědělců, vlastníků pozemků i státních institucí. Vedle moderních technologií a monitoringu zůstává zásadní také prevence znečištění přímo v krajině.
Brněnská konference tak ukázala, že bezpečnost a odolnost vodohospodářského sektoru mají stále širší rozměr.