Vláda chce urychlit výstavbu strategických vodohospodářských staveb včetně nových nádrží. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) ale upozorňuje, že přehrady samy o sobě sucho nevyřeší. Kritizuje také připravovaný zákon, který má urychlit povolování staveb, podle ochránců může oslabit ochranu přírody i práva veřejnosti.
Česká republika potřebuje zajistit dostatek vody pro obyvatele, zemědělství i průmysl. Podle ČSOP vláda při hledání řešení příliš spoléhá na budování nádrží a nedostatečně se věnuje obnově krajiny, která ztrácí schopnost vodu zadržovat.
„Opětovně ze strany vlády vidíme snahu řešit problematiku zadržování vody v krajině budováním přehrad,“ uvedl předseda ČSOP Libor Ambrozek.
Přehrady podle něj mohou být důležité pro zásobování obyvatel pitnou vodou, samy však nedokážou účinně vyřešit sucho ani rozsáhlé povodně.
„Vláda svými plány bohužel rezignuje na živou krajinu – na obnovu pramenů, malých přítoků a potoků, přehlíží dramatické sucho na loukách, degradaci polí, kritický stav lesů i úbytek biodiverzity,“ upozornil Ambrozek.
Sporný zákon má urychlit výstavbu
Stanovisko ochránců přichází po dalším jednání Národní koalice pro boj se suchem, které premiér Andrej Babiš svolal 12. října.
Vláda chce investovat do vodohospodářské infrastruktury stovky miliard korun a připravuje zvláštní zákon, který má urychlit realizaci strategických staveb. Ministr zemědělství Martin Šebestyán při jednání uvedl, že stát chce dohnat deficit v budování vodárenských nádrží.
Právě připravovaný zákon ČSOP kritizuje. Podle svazu návrh omezuje účast veřejnosti ve správních řízeních, zkracuje lhůty pro vlastníky pozemků a oslabuje možnosti přezkoumání rozhodnutí úřadů.
„Příprava takového zákona popírá základní demokratické principy správního řízení i ústavou garantovaná práva vlastníků,“ varuje místopředseda ČSOP Karel Kříž.
Za problematický považuje svaz také návrh takzvaného certifikátu biodiverzity, který má evidovat chráněné druhy na území plánovaných staveb. Ochránci se obávají, že druhy, které v soupisu nebudou zachyceny, by mohly být při povolování nedostatečně zohledněny.
Kritika směřuje také k plánovanému zapojení veřejnosti. Návrh podle ČSOP počítá v některých případech pouze s třídenní lhůtou pro přihlášení spolků do řízení. Svaz navíc upozorňuje na možné rozpory s evropskými pravidly ochrany přírody, zejména u lokalit soustavy Natura 2000.
„Vytváření dalšího speciálního předpisu pro jeden typ staveb považujeme za nesystémový krok, který pouze prohloubí legislativní roztříštěnost,“ dodal Kříž.
Obavy o krajinu i obyvatele údolí
ČSOP upozorňuje na lokality evidované v Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Ty byly vymezeny jako územní rezervy pro možné budoucí využití. Ochránci se obávají, že nová legislativa by mohla jejich status posunout směrem k realizaci přehrad bez dostatečné debaty s dotčenými obcemi a obyvateli.
Svaz proto vyzývá ministerstva, aby návrh zákona v současné podobě odmítla a otevřela odbornou diskuzi. Podle ochránců musí stát vedle zajištění vodních zdrojů podporovat také obnovu přirozených funkcí krajiny, která pomáhá vodu zadržovat přímo v území.
„Skutečná ochrana před vodními extrémy musí vycházet z respektu k přírodním procesům a vědeckým poznatkům, nikoliv z tlaku na stavbu betonových nádrží,“ zdůraznil Ambrozek.
Foto: Vizualizace VD Vlachovice na Zlínsku.