Vlny veder budou podle odborníků v příštích desetiletích častější, delší a intenzivnější. Česká města proto při rekonstrukcích ulic a náměstí stále častěji řeší nejen výsadbu stromů, ale také hospodaření s dešťovou vodou, stínění nebo propustnost povrchů.
Důležitý je přitom výběr dřevin, které zvládnou budoucí klimatické podmínky. Ve městech stromy čelí nejen vyšším teplotám, ale také suchu, omezenému prostoru pro kořeny, zhutněné půdě či zasolení. Odborníci proto testují také druhy běžnější v teplejších částech Evropy.
Příkladem je Praha, která díky projektu Klimatické stromy pro Prahu od roku 2024 testuje různé druhy stromů s výhledem do roku 2040. První poznatky mají být k dispozici za šest až osm let.
S adaptací souvisí také voda. Například v Roudnici nad Labem nebo Úvalech se při úpravách veřejných prostor snaží dešťovou vodu zbytečně neodvádět do kanalizace, ale využít ji přímo v místě. Může zavlažovat zeleň a pomáhat stromům vytvářet větší koruny, které následně poskytují více stínu a ochlazují okolí.
„Přebytky zachycené dešťové vody dokonce využívají k mytí tramvají, což je výborný příklad dobré praxe, který rozhodně není vůbec běžný,“ uvedl vedoucí programu Adapterra Nadace Partnerství Martin Ander v souvislosti s vegetační střechou na tramvajové vozovně Slovany v Plzni.
Ta má přibližně 1 400 metrů čtverečních a pomáhá zadržovat srážkovou vodu.