Politická přestřelka po havárii v Olomouci

blank

Rozsáhlá havárie vodovodu v centru Olomouce opět otevřela palčivé téma, které trápí řadu českých měst: podfinancovanou údržbu a stárnoucí infrastrukturu.

Prasklé potrubí z roku 1956 technici provizorně opravili, ale politická diskuze o investičním deficitu a návratu vodohospodářského majetku do rukou měst teprve začíná nabírat na obrátkách – a to i v kontextu blížících se komunálních voleb. Poukázal na to portál Hanácká Drbna.

Když v neděli v noci praskl na rohu budovy olomouckého magistrátu hlavní vodovodní řad DN 500, Hynaisovu ulici zaplavily tisíce litrů pitné vody. Proud s sebou vzal tuny zeminy a vytrhal kusy dlažby. Část hanácké metropole se ocitla bez vody a následné přepojování na záložní okruhy vyvolalo tlakové rázy a menší havárie v dalších čtvrtích.

Začal okamžitý boj s časem a technici Moravské vodárenské se pustili do intenzivních oprav, havárie však obnažila mnohem hlubší problém, než je jedno prasklé potrubí z roku 1956. Ukázala na strukturální podfinancování sítě, jejíž části v historickém centru pamatují ještě Habsburskou monarchii.

Vodárenství jako bitevní pole komunální politiky?

Událost okamžitě rezonovala na sociálních sítích, kde se stala ústředním tématem politických debat před podzimními volbami do zastupitelstva. Podle opozice i části koalice je stav infrastruktury kritický a vyžaduje okamžitou akci.

„Že stav olomoucké infrastruktury je v katastrofálním stavu, je veřejné tajemství. Město musí investovat do oprav. A to urychleně. Jinak si musíme zvyknout, že budeme stíháni sérií havárií podobných těm jako včera a dnes. Že v létě si ve čtyřicítkách teplotách nepustíme vodu. Dopad to nemá jen na domácnosti, ale také na firmy, nebo na školy,“ varuje kandidátka na primátorku za koalici TOP 09, Piráti a Zelení Lucie Tungul.

Na kritiku opozice (například z řad KDU-ČSL) ostře reagoval investiční náměstek primátorky Miloslav Tichý (ANO). Ten upozornil, že současný stav je výsledkem přístupu politických garnitur v minulých dekádách. 

S nadhledem situaci komentoval olomoucký zastupitel Jan Holpuch (ODS): „Tolik jsem se těšil, až si kandidáti do zastupitelstva zase navlečou montérky a rozprchnou se do parků natírat lavičky… Teď to ale vypadá, že se v záchvatu komunální obětavosti vrhnou do děr a pustí se do vlastnoruční výměny vodovodních trubek!!! Snad při tom nevykopou příliš hluboké příkopy. A taky doufám, že se do voleb ještě někde neprovalí kanalizace.“

Cesta z krize: Fond obnovy a zrychlení staveb

Fakta jsou neúprosná. Značná část olomoucké sítě pochází z 50. až 80. let minulého století.

„Obnova vodohospodářské infrastruktury byla historicky v Olomouci podfinancovaná. Dlouhodobě nebyla financována tempem odpovídajícím skutečnému opotřebení majetku, což vedlo ke vzniku investičního deficitu v řádu stovek milionů korun,“ přiznává náměstek Miloslav Tichý.

Město se situaci snaží systematicky řešit. Loni zřídilo zvláštní fond, kam ročně směřuje téměř 200 milionů korun výhradně na obnovu a rozvoj infrastruktury.

Problémem se stávají chybějící kapacity na magistrátu pro realizaci tak masivního objemu zakázek. Město proto vyjednává o outsourcingu přípravy rekonstrukcí se společností VHS. Náměstek pro strategický rozvoj Tomáš Pejpek (ProOlomouc), který na problém zdevastovaných sítí upozorňuje dlouhodobě, navíc dodává:

„Pro zhruba trojnásobné zrychlení rekonstrukcí bude nutné také opustit představu, že každá rekonstrukce vodovodu nebo kanalizace bude znamenat časově a finančně mnohem náročnější kompletní přestavbu celé ulice.“

Návrat „vody“ do rukou města?

Klíčovým tématem pro budoucnost Olomouce je provozní model. Od roku 2000 provozuje městské vodovody a kanalizace Moravská vodárenská ze skupiny Veolia na základě smlouvy. Ta vyprší v roce 2030 a současné vedení města deklaruje jasný cíl – provoz převzít zpět pod plnou kontrolu města.

„Zisk z prodeje služeb jde tedy jim. My s tímto modelem nesouhlasíme, proto jsme zahájili proces převzetí provozu z rukou nadnárodního koncernu zpět do správy města, a tento proces dokončíme. Chceme, aby zisk z vody zůstal občanům a sloužil k dalšímu zlepšování služeb, včetně obnovy sítě,“ vysvětluje strategii města náměstek Tichý.

Že provozování majetku v hodnotě mnoha miliard korun nebude ani jednoduché, ani levné, ukazuje také nedávný audit vybrané části sítě na Tabulovém Vrchu, který popsal ekonomický náměstek Otakar Štěpán Bačák (spOLečně). Tento klíčový segment zajišťuje vodu pro celé sídliště a jeho hodnota byla znaleckým posudkem vyčíslena na 69 milionů korun.

„Nechali jsme si udělat analýzu, v jakém stavu majetek je, protože nás čeká přebírání provozování od Moravské vodárenské v roce 2030. Můžete si tipnout, jaký je dluh jen na této části, jaká je potřeba investice, abychom ji dostali do kvalitního stavu. Při 69 milionech je to 35 milionů,“ ilustroval Bačák zastupitelům realitu, kdy skrytý investiční dluh tvoří celou polovinu hodnoty majetku.

Zdroj: Hanácká Drbna

Scroll to Top
Vodárenství.cz
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.