Otočíte kohoutkem a nic. Scénář, který je pro vodohospodáře i samosprávy noční můrou, se stal ve středu 13. května realitou v Jihočeském kraji. V rámci taktického cvičení VODA 2026 si kraj jako vůbec první v České republice vyzkoušel, jak by zvládl rozsáhlé a dlouhodobé narušení dodávek pitné vody způsobené živelní pohromou a blackoutem.
Simulovaná krizová situace vycházela z reálné hrozby: ničivá bouře zasáhla jižní a jihozápadní část regionu, odstavila dodávky elektrické energie a následně paralyzovala systémy zásobování vodou. Do akce se zapojilo přes 40 obcí, 7 obcí s rozšířenou působností (ORP), krizové štáby, složky IZS a klíčoví hráči v regionálním vodohospodářství – Jihočeský vodárenský svaz (JVS) a společnost ČEVAK.
Investice do energetické nezávislosti v praxi
Jedním z hlavních cílů bylo ověřit, zda miliony korun investované Jihočeským krajem do záložních zdrojů energie přinesou v kritický moment výsledky. Na rozdíl od mnoha jiných cvičení, JVS testoval systém v reálném provozu.
„Pro nás ta situace byla skutečná. Ráno jsme odstavili přívody elektrické energie do našich zařízení a celá soustava běžela na dieselagregáty tak, jak jsme ji připravili i díky podpoře Jihočeského kraje. Dodávka vody fungovala naplno,“ potvrdil Antonín Princ, ředitel a předseda představenstva JVS.
Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba doplnil, že právě schopnost vodárenské soustavy fungovat i bez standardních dodávek elektřiny se ukázala jako klíčová pro stabilitu celého území.
Slabá místa: malé obce s vlastními zdroji
Cvičení odhalilo i kritické body. Zatímco páteřní soustavy napojené na robustní záložní zdroje situaci ustály, největší rizika byla identifikována u menších obcí s vlastními zdroji a lokálními provozovateli. Tyto subjekty by byly v případě výpadku energie nejvíce zranitelné. V těchto případech by zásadní roli sehrála logistická podpora společnosti ČEVAK a koordinace nouzového zásobování prostřednictvím krizových štábů.
Mezi klíčové body cvičení patřilo ověření technologických postupů, prioritní zásobováním digitální řízení a komunikace. Podle vedoucí oddělení krizového řízení Marty Spálenkové cvičení potvrdilo, že sestavení funkčního systému nouzového zásobování je časově extrémně náročné. „I díky novému portálu jsme si ověřili, že plánování funguje rychleji. Přesto se ukázalo, že by situace byla velmi náročná a je důležité, aby i občané měli doma základní zásobu vody alespoň na dva až tři dny,“ upozornila.