Vláda na konci března projednala aktuální zprávu o plnění Koncepce ochrany před následky sucha, která odhalila rekordní výdaje na vodní hospodářství a krajinná opatření. Celková částka vynaložená státem se v loňském roce vyšplhala na 26,8 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o pět miliard. Pilířem investic zůstává rozvoj vodovodní a kanalizační sítě, do nichž směřovalo přes devět miliard korun.
Nejvýznamnější podíl finančních prostředků byl v roce 2025 alokován právě do oblasti vodohospodářské infrastruktury. Ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí společně podpořily rozvoj vodovodů a kanalizací částkou 9,5 miliardy korun, což tvoří takřka třetinu veškerých výdajů na boj se suchem.
Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána umožnil tento posun navýšený rozpočet. „Ministerstvo zemědělství poskytlo loni na opatření, která předcházejí a omezují následky sucha, o 2,2 miliardy korun více než v předešlém roce, kdy dosáhly částky 15,45 miliardy. Umožnil to nárůst prostředků ze státního rozpočtu,“ uvedl ministr Šebestyán k finanční bilanci resortu.
Prioritou je udržení vody v krajině i nádržích
Vzhledem k tomu, že Česká republika disponuje v přepočtu na obyvatele jedním z nejnižších objemů vodních zdrojů v Evropě, zaměřuje se strategie na maximální retenci srážek. Kromě investic do potrubní infrastruktury směřovalo 1,8 miliardy korun na hospodaření se srážkovou vodou a obnovu vodních prvků.
Ministr životního prostředí Igor Červený v této souvislosti zdůraznil strategický význam těchto kroků. „Naší prioritou je včasná realizace opatření, která udrží srážky na našem území, ať už v krajině, nebo v nádržích pro zajištění pitné vody a fungování průmyslu. Podporu pro tato klíčová opatření v gesci MŽP se nám podařilo meziročně navýšit o 2,6 miliardy korun,“ vysvětlil Červený.
Nízké ztráty vody versus rozšiřování zpevněných ploch
Zpráva za rok 2025 přináší pro vodohospodářský sektor i pozitivní data týkající se efektivity distribuce. Ztráty v potrubních sítích při výrobě pitné vody se v České republice drží na úrovni 15 %, což je v mezinárodním srovnání hodnoceno jako výborný výsledek. Pozitivní trend vykázal také pokles odběrů vody pro energetiku.
Naopak varovným signálem zůstává pokračující nárůst zpevněných ploch, který negativně ovlivňuje hydrologickou bilanci území a zrychluje odtok vody z krajiny.
Strategické nádrže a budoucnost Rakovnicka
V rámci prevence před budoucími extrémy pokračuje příprava klíčových vodních děl. Do různých fází realizace se posunula výstavba nádrže Vlachovice a komplexní řešení nedostatku vody na Rakovnicku, které zahrnuje soustavu nádrží Kryry, Senomaty a Šanov. Tato díla mají v budoucnu sloužit jako multifunkční ochrana, která zajistí dostatek vody v období sucha, ale zároveň poskytne retenční prostor pro případné povodňové vlny způsobené klimatickou změnou.