Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) vstoupily do roku 2026 s ambiciózním plánem investic a modernizace. Kromě rozsáhlých oprav potrubních sítí a čistíren odpadních vod se zaměřují na posílení vlastní energetické bezpečnosti. O nejbližších projektech, výzvách v legislativě i strategii komunikace hovořil s redakcí vodarenstvi.cz generální ředitel společnosti Anatol Pšenička.
Rozsáhlé investice do vodohospodářské infrastruktury a nekončící výzvy v oblasti legislativy nebo kybernetické bezpečnosti. Šéf Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, které dodávají pitnou vodu milionu obyvatel a pokrytím provozované infrastruktury patří k nejvýznamnějším v České republice, Anatol Pšenička odpovídal na otázky redakce, kterou zajímaly největší plánované stavby, úsporná opatření nebo to, jak se vodárny prezentují v oblasti externí a mediální komunikace. „V roce 2030 bychom měli být energeticky soběstační z 50 %,“ řekl například Pšenička.
Jaké největší projekty máte pro letošek připravené?
V případě Ostravského oblastního vodovodu plánujeme například dokončení přivaděče Dobrá – Nové Dvory – Frýdek. Zahájíme naopak rekonstrukci přivaděče Butovice – Studénka a modernizaci vodojemu v Butovicích. Pokračovat bude také modernizace armaturní komory, rozvodny a dělicí stěny v případě našich největších vodojemů v Krmelíně, které jsou zásadní pro zásobování Ostravy – Jih.
V případě vodovodů budeme měnit vodovodní řady ve větších i menších sídlech regionu. Několik staveb bude probíhat například v Karviné, Opavě nebo Novém Jičín a Příboře. Sanovat bude opět vodojemy, například v Příboře, Jakubčovicích, Uhlířově na Opavsku nebo v Bystřici na Třinecku. Budeme rekonstruovat technologické celky na čistírnách odpadních vod například ve Frýdku-Místku, Bohumíně, Novém Jičíně, Orlové, Příboru nebo Brušperku. Kanalizační sítě bude sanovat například v Paskově, Vratimově, Českém Těšíně nebo Opavě.
Aktuálně je podepsaná smlouva s dodavatelem tří malých vodních elektráren do areálů našich tří významných vodojemů v Krmelíně, Bruzovicích a Bludovicích. Po výrobě turbín a souvisejících technologických komponent by měly být stavby a instalace letos zahájeny. Hotovo bude v příštím roce, v Bruzovicích s ohledem na větší množství stavebních úprav pravděpodobně v roce 2028. Malá vodní elektrárna v Bruzovicích bude mít instalovaný výkon 212 kW, zařízení v Bludovicích a Krmelíně shodně 75 kW.
Společnost má aktuálně vydána tři stavební povolení na výstavbu fotovoltaických elektráren v areálech čistíren odpadních vod v Příboru, Kopřivnici a Třinci. Následovat by měla povolení pro instalaci těchto parků v čistírenských areálech v Havířově a Karviné.
Kolik prostředků alokujete na investice?
V součtu obnovujících oprav a investic směřuje do zajištění dodávek kvalitní pitné vody a odvádění a čištění vody odpadní téměř 1,2 miliardy korun. Téměř 498 milionů korun poputuje v roce 2026 do oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod, více než 345 milionů do vodovodních sítí, 288 milionů do páteřního výrobního a distribučního systému pro dodávky pitné vody v regionu – Ostravského oblastního vodovodu a téměř 59 milionů do podpůrných procesů.
Připravujete nebo začali jste realizovat úsporná opatření, která se promítnou v provozních nákladech, případně budou mít dopad na efektivitu i ekologičnost provozu?
Jsme v tomto ohledu aktivní v řadě oblastí, abychom dále zvyšovali efektivitu našeho působení. Zmíním například oblast energetiky. V roce 2030 bychom měli být energeticky soběstační z 50 %, čehož dosáhneme kombinací energetických úspor například v podobě instalace efektivnějších technologických celků, jak jsou dmychadla v areálech čistíren odpadních vod, a navýšením výroby zelené energie v malých vodních elektrárnách, kogeneračních jednotkách a fotovoltaických parcích, na jejichž budování začínáme pracovat.
Jaké v současnosti vnímáte největší výzvy a rizika pro obor?
Jednoznačně největší výzvou v tomto ohledu je implementace nové směrnice o čištění městských odpadních vod do české legislativy. Na tom, jak bude směrnice implementována v českém prostředí se aktuálně pracuje, a jsme v tomto směru aktivní na úrovni profesních sdružení. Výsledná podoba určí, jaké finanční a technické nároky pro čistírenský proces s sebou přinese pro naši společnost. Musím zmínit také zákon o kritické infrastruktuře či kybernetické bezpečnosti, které musíme v naší každodenní činnosti reflektovat.
Přetrvávajícím problémem je atomizace oboru s několika tisíci vlastníky i provozovateli na straně jedné a řadou orgánů státní správy, které mají v oblasti vodárenství nějakou část kompetencí a rolí, na straně druhé. To celý systém znepřehledňuje a činí ho méně efektivní a pružný. Řadu faktů je potom velmi obtížné vysvětlit lidem přímo na místě.
To se týká například oblasti cenotvorby, když některá municipalita vybuduje vodárenskou infrastrukturu nebo její část s využitím dotačních prostředků a obtížně se daří lidem vysvětlit, proč je výše vodného a stočného, která musí reflektovat vynaložené náklady projektu, taková, jaká je.
Jakým způsobem a jakými komunikačními kanály se snažíte usměrňovat svůj mediální obraz?
Jsme v tomto ohledu velmi aktivní a prezentujeme naše aktivity především na úrovni regionu, kde působíme, ale také ve vztahu k dalším stakeholderům na národní úrovni. Snažíme se utvářet náš mediální obraz v celé šíři našich aktivit a hlavních činností, jimiž je spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody a bezproblémové odvádění a čištění vody odpadní, ale také například v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje, kde aktivně přispíváme k rozvoji regionu, v němž působíme.
K tomu samozřejmě patří také naše aktivity v oblasti ekologie a snižování externalit našeho fungování. O oblasti energetiky jsem v této souvislosti již hovořil. Jsme aktivní v regionálních médiích, ale reflektujeme současnou dobu, proto využíváme další komunikační kanály, jako jsou odborné či popularizační portály, sociální sítě nebo nástroje měst a obcí, jimiž se naše informace dostávají k lidem přímo v municipalitách, kde působíme.
To se ukazuje jako velmi efektivní. Vybranou cílovou skupinu zasahujeme také naším firemním čtvrtletníkem, který kromě regionu, kde působíme, směřuje k vybraných stakeholderům a opinion makerům. Ohlasy máme velmi pozitivní.
Foto: Anatol Pšenička, generální ředitel SmVaK Ostrava