Vypouštění nevhodných látek do kanalizace představuje vážné riziko pro provoz kanalizační sítě a čistíren odpadních vod. Tuky, oleje, vlhčené ubrousky a toxické chemikálie mohou způsobit ucpání, poruchy a zvýšení nákladů na údržbu. Správné nakládání s odpady je klíčové pro ochranu životního prostředí a snížení provozních nákladů. Vodárenství.cz proto v plném znění publikuje edukativní text, který zveřejnil portál Severočeských vodovodů a kanalizací.
Z pohledu provozovatele čistírny odpadních vod jsou největším problémem látky, jejichž vypouštěním do kanalizace dochází k porušování kanalizačního řádu a které ohrožují samotný provoz kanalizační sítě a proces čištění. Kritickou zátěží pro stokový systém jsou tuky a oleje.
V potrubí tuhnou, vážou na sebe nečistoty a vytvářejí „tukové hroudy“, jež zmenšují průtok kanalizací a ucpávají síť. Problémem jsou také zbytky jídel (a načerno používané drtiče odpadů), které lákají k životu ve stokách hlodavce. Potom následuje jejich přemnožení a stížnosti obyvatel o jejich výskytu v okolí šachet kanalizace.
Další obrovské riziko představují vlhčené ubrousky a hygienické potřeby. Na rozdíl od toaletního papíru se nerozloží, ale namotávají se na oběžná kola čerpadel, která jsou následně vyřazena z provozu. Tyto poruchy prodražují údržbu, zvyšují provozní náklady, a tedy i cenu komodity. Mohou také mít negativní vliv na životní prostředí.
Pro čisticí proces v čistírnách odpadních vod jsou toxické zbytky barev, ředidel a léků. Tyto látky mohou vyhubit bakterie, které zajišťují biologický stupeň čištění. Když je biologický stupeň čištění vyřazen z provozu, ovlivňuje to kvalitu vody na odtoku z čistírny.
Kanalizace není odpadkový koš. Správným nakládáním s odpady je chráněn provoz stokové sítě a čistírny odpadních vod, stejně jako životní prostředí a v neposlední řadě také peněženka každého zákazníka.