Ministerstvo zemědělství v roce 2024 provedlo 33 kontrol u vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací, přičemž odhalilo významné rozdíly v přístupu k vodní infrastruktuře. Zjištění ukazují na podceňování problematiky, což ovlivňuje výši vodného a stočného a plány financování obnovy. Nedostatky se nejčastěji vyskytují u menších provozovatelů, kteří fakturují méně než 0,4 milionu metrů vody ročně.
Jak uvádí poslední Modrá zpráva, ročenka o stavu vodního hospodářství, v roce 2024 provedlo ministerstvo zemědělství celkem 33 kontrol u vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Jenže ministerstvo mezi kontrolovanými subjekty opakovaně zjišťuje významné rozdíly.
„Průběžně se potvrzuje, že některé obce v pozici vlastníků širokou problematiku oboru podceňují, a to bez ohledu na skutečnost, zda infrastrukturu pronajaly nebo ji provozují vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. To se v některých případech projevuje například v nastavení výše vodného a stočného ve vztahu k problematice plánů financování obnovy vodárenské infrastruktury,“ dokládá ministerstvo.
V roce 2023 bylo u nás evidováno 8 423 vlastníků a 3 176 provozovatelů vodovodů a kanalizací. Nejvíce nedostatků identifikovaných v rámci obou projektů se přitom dlouhodobě vyskytuje u skupin, kdy provozovatelé vodárenské infrastruktury fakturují za rok méně než 0,4 milionu metrů vody.
„Hlavními nedostatky jsou nedostatečná tvorba prostředků na obnovu vodárenské infrastruktury, nepokrytí veškerých souvisejících ekonomicky oprávněných nákladů z vodného nebo ze stočného, nesledování ztrát pitné vody v trubní síti. Nejvýznamnějším faktorem bránícím odstranění těchto nedostatků je velký počet vlastníků a provozovatelů,“ dodává resort.