Přes léto turisticky četně navštěvované Zvíkovské Podhradí s působivým hradem Zvíkov na soutoku Otavy a Vltavy je na podzim poklidným místem, které rozhodně stojí za návštěvu. V samotné obci je několik parkovišť, odkud je to k vyhlídkám na soutok dvou jihočeských řek několik set metrů. Lesní cesta vede mimo jiné kolem božích muk svatého Jana Nepomuckého ze sedmnáctého století. K hradu vede silnička po úzkém skalnatém ostrohu kolem výklenkové kaple svatého Jana Nepomuckého. Už z ní se otevírají krásné pohledy na hrad a okolní krajinu.
Původní podhradí leželo přímo pod hradem, ale po stavbě nádrže skončilo pod hladinou. Dnešní obec tak stojí na místě, kde dříve pobývali voraři a lesní dělníci z panství Schwarzenbergů. S ohledem na to, že nádrž Orlík je v současnosti zhruba o deset metrů pod úrovní zásobního prostoru, jsou skalnaté prudké svahy obnažené a je na nich patrná obvyklá úroveň, kam voda dosahuje. Řada malých rekreačních plavidel, loděk a lodiček v zátokách zůstala aktuálně před příchodem zimy také na suchu. Stejně tak místní přístaviště, které je během letní sezóny oblíbeným místem pro vyhlídkové jízdy po naší největší nádrži, je obnažené a voda je několik desítek metrů níže oproti obvyklému stavu.
Vstup do areálu hradu je bezplatný a je přes něj možné dojít až k přístavišti a soutoku obou řek. Na několika místech se rozhodně vyplatí vyjít schody k vyhlídkám vybudovaným na hranicích areálu v blízkosti historického opevnění. Čekají zde mimořádně zajímavé pohledy na hladinu řek a mohutná skaliska, která se nad vodou tyčí. Poklidná krajina se během končícího podzimu postupně připravuje na zimní odpočinek.
Samotný Zvíkov založený pravděpodobně Přemyslem Otakarem I., který prošel hlavním rozvojem za Václava I. a Přemysla Otakara II., patřil ve středověku mezi nejvýznamnější královské hrady u nás. Do dostavby Karlštejna zde byly dokonce uloženy korunovační klenoty. Původně gotický hrady, který prošel také renesančními úpravami, měnil během staletích majitele, přičemž posledními byli právě Schwarzenbergové. V devatenáctém století se již jednalo o zříceninu, kterou majitelé postupně opravovali. Dnes je hrad přístupný veřejnosti a stará se o něj Národní památkový ústav.
Foto: Marek Síbrt