Fotovýlet: K meandrům v černouhelném městě

blank

Možná pro někoho překvapivě, ale jen několik set metrů od centra města, které bylo založeno v souvislosti s rozvojem dobývání černého uhlí v prosinci roku 1955, a jedná se tedy o nejmladší město u nás, můžeme narazit na unikátní přírodní památku v podobě meandrující řeky.
Černouhelná sláva Havířova je již minulostí, unikátní nicméně zůstává specifický architektonický styl socialistického realismu, v němž bylo město ve značné části vybudováno. Platí to především pro centrální Hlavní třídu a přilehlé městské části.

Když člověk seběhne z ulice Na Nábřeží (historicky zde měla být vybudována na Lučině další z přehrad v regionu) pár desítek metrů pod zahrádkářské kolonie nebo garáže, dorazí k toku Lučiny. Řeka, na níž byla o několik kilometrů výše vybudovaná nádrž Žermanice sloužící jako zdroj provozní vody pro tehdejší Novou huť, případně Biocel, má v současnosti také nezanedbatelný rekreační význam.

K Lučině lze sejít také od Kotulovy dřevěnky, která byla postavena v roce 1781 a patří mezi nejstarší dochované dřevěné lidové stavby na Těšínsku. Následně můžeme pokračovat po proudu řeky po dobře vyšlapaných cestičkách vedoucích v její bezprostřední blízkosti. O několik desítek metrů dále od řeky vede cyklostezky, při chůzi po ní se nicméně ochudíme o místa, kdy se stezka blíží přímo k vodnímu proudu a můžeme obdivovat zahloubené meandry s vysokými terasami. V okolí Lučiny jsou krásné lužní lesíky, husté porosty dřevin a malé mokřady. Atmosféra je během parného letního dne poklidná a lokalita v blízkosti rušného města dýchá klidným a přirozeným plynutím času.

Každých několik set metrů je přes řeku vybudovaná lávky nebo most, po nichž lze vystoupat zpět do města. Byla by škoda se ale o tento úchvatný zážitek ochudit. Podél Lučiny můžeme dojít kolem areálu fotbalového hřiště a letního kina přes koupaliště fakticky až k velkému kruhovému objezdu u vlakového nádraží. Budova je cenná jako ukázka architektury bruselského stylu, dlouhotrvající diskuze o jejím dalším využití, případně zbourání, vedly nakonec k vydařené rekonstrukci, která má místu vdechnout nový život a rozšířit jeho funkce.
Celá procházka zabere zhruba hodinku a je dlouhá zhruba tři a půl kilometru.

Foto: Marek Síbrt

blank blank

blank blank

blank blank

blank blank

Scroll to Top
Vodárenství.cz
Přehled ochrany osobních údajů

Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.