Teprve třetí zařízení svého druhu v Česku umožní díky slunečnímu záření výrazně zvýšit sušinu kalů, které vznikají při čistění vody, a tím také snížit náklady na přepravu a skládkování. Informovala o tom ČTK.
Vodohospodářská společnost Chevak, provozovatel infrastruktury v regionu, investovala do stavby solární sušičky téměř 90 milionů korun s DPH, 85 procent činila evropská dotace. V České republice se vodárenské kaly skládkují. Znamená to, že čistírny odpadních vod platí za skládkování, ale také za dopravu kalů, kterých jsou tisíce tun ročně. Sušárna výrazně sníží množství kalu, který se musí odvézt na skládku.
„My tady máme, z oblasti Chebu a Aše, zhruba 4 500 tun kalů ročně, pro představu je to nějakých 12 tun denně, čili 500 kilogramů za hodinu. My ho v podstatě odpaříme, 60 až 80 procent vlhkosti se odpaří a k tomu pomůže zdarma sluníčko, a potom vozíme tu sušinu na skládku,“ vysvětlil předseda představenstva Chevaku David Bracháček.
Chevak provozuje dvě ze tří sušáren v Česku
Sušárnu tvoří dvě haly o šířce 12 metrů a délce 125 metrů. První solární sušárnu zprovoznili v Mariánských Lázních v roce 2022. Investorem byly stejně jako v Chebu Chevak. Třetí byla nedávno otevřená v Litovli na Olomoucku.
Cílem několikaletého projektu na Hané byla stavba dvou solárně sušících polí a navazující plocha pro příjezd a odjezd vozidel pro odvoz sušeného kalu. Kapacita je 3 500 tun mechanicky odvodněného kalu za rok.
Zvýšený obsah chemických látek
Účelem stavby je plnit požadavky legislativy při nakládání s kalem a zajistit jeho energetické využití. Výstupem stavby je až z 80 % vysušený čistírenský kal, který je vhodný pro energetické využití. Při vstupní kapacitě 3 500 tun odvodněného kalu má ze zařízení vystupovat 933 tun usušeného kalu.
Město upozornilo na to, že velkým problémem pro použití kalů z čistíren na zemědělské půdě je, kromě mikrobiologického znečištění, zvýšený obsah řady chemických látek, jako jsou antibiotika, endokrinní disruptory či těžké kovy, které z kalů nelze snadno odstranit a jsou vnášeny do zemědělské půdy a přes těla rostlin do potravního řetězce.