Pokračuje oprava plavební komory ve Veselí nad Moravou

blank
Rekonstrukce plavební komory ve Veselí nad Moravou se po necelých čtyřech měsících převážně bouracích prací překlenula do další fáze a podle plánu by měla být dokončena do konce dubna, aby 1. května mohla bez omezení začít plavební sezóna.

Vodohospodáři práce ve Veselí zahájili na začátku října. Podle mluvčí Jany Kučerové se po odčerpání vody ze stavebního prostoru zaměřili na demontáž původních prvků, jako jsou vrata, dosedací prahy, úvazné prvky či elektroinstalace, vyčištění komory od nánosů a odbourání poškozených betonových konstrukcí.

„V následujících týdnech budeme provádět zejména armovací a bednící práce, betonáž jednotlivých bloků a montáž nových úvazních prvků. Do začátku hlavní plavební sezóny zbývají tři měsíce. V tuto chvíli se nám bez problémů daří plnit časový harmonogram,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Desítky milionů korun do bezpečnosti

Oprava plavební komory je podle mluvčí součástí komplexních oprav všech plavebních komor, které Povodí Moravy na Baťově kanálu plánuje. Komory z 30. let minulého století doposud procházely pouze dílčími opravami.

Kučerová doplnila, že s ohledem na technickou náročnost oprav a zachování plného provozu plavební sezóny jsou práce na komorách rozděleny a probíhají postupně. Letošní práce vyjdou na více než 25 milionů korun, financování je zajištěno z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Povodí Moravy do bezpečnosti Baťova kanálu investuje desítky milionů korun.

blank

Bohatá historie kanálu

První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa.

Pro rodinnou firmu měly regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.

Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po ní byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let.

Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.

blank

 

Scroll to Top