V blízkosti malé obce Dráchov na jihu Čech nedaleko Soběslavi se nachází zajímavá přírodní památka Dráchovské tůně. Území mezi Veselím nad Lužnicí a Soběslaví v blízkosti řeky je chráněno s ohledem na to, že se zde vyskytují ohrožené rostlinné i živočišné druhy vázané na vodní prostředí.
Skupina tůní a slepá ramena Lužnice zůstaly zachovány pouze v místě, kde byla vyhlášena přírodní rezervace (kromě Dráchovských tůní jižně od obce také Dráchovské louky), nechráněnou oblast negativně poznamenala výstavba dálnice D3, intenzivní zemědělství v minulosti a těžba písku v blízkosti Lužnice.
Původně byla část dnešní rezervace řečištěm Lužnice, což odborníci usuzují dle slepých a odvodněných ramen řeky. Pozemky okolo toku byly historicky využívány k zemědělským účelům, intenzivní zemědělské aktivity byly ukončeny v padesátých letech minulého století, následně bylo od obhospodařování většiny ploch upuštěno. Značná část pozemků byla zatravněna. Využívána byla také syntetická hnojiva, což cennou lokalitu negativně ovlivnilo. Velká část území byla odvodněna, což mělo na biodiverzitu v okolí řeky také nepříznivý dopad. Jižně od Dráchova byly navíc vybudovány rozlehlé sádky.
Nejzajímavější část chráněného území se nachází severně nad obcí. Do srdce oblasti je možné vyjít od konce zástavby, polní cesta vede mezi jednotlivými tůněmi. Některé jsou rozlehlejší, některé menší, některé jsou velmi mělké, jiné naopak poměrně hluboké. Vytvářejí zajímavé členité tvary, jejich okraje jsou podmáčené a místy se obtížně identifikuje průchodnost terénu. Břehy jsou zarostlé pestrou vegetací, v lokalitě se vyskytují chráněné druhy. Více informací najdete zde.
Stezka vede k nejsevernější tůni, která těsně přiléhá ke klidnému toku Lužnice. V jejím blízkosti se také nacházejí na opačných březích řeky dvě slepá ramena. Zde se cesta stačí proti proudu Lužnice, cesta je průchozí dle aktuálního stavu vody. Je třeba být opatrný a být vybaven odpovídající obuví.
Vyrazili jsme do místa během zimní inverze a mlhy, kdy se krajina ponořila do bílou-modro-šedých odstínů, působila značně melancholicky a uklidňujícím dojmem. Krajina odpočívala zimním spánkem, kdy čas tepal výrazně poklidnější tempem, než jsme zvyklí.
Foto. Marek Síbrt
