Cílem novely zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě je lépe se bránit a napravovat škody na vodě, půdě nebo stanovištích chráněných druhů.
Jak uvádí ministerstvo životního prostředí, díky novele bude možné zefektivnit a zrychlit proces řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí a rychle reagovat při provádění preventivních opatření tak, aby se co nejvíce minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Návrh novely už schválila vláda.
„Havárie na řece Bečvě, kdy stát nemohl uplatnit pravidlo „znečišťovatel platí“, jasně ukázala, že je třeba oddělit působnost zákona o ekologické újmě od působnosti ostatní legislativy, jako jsou vodní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon o ochraně přírody a krajiny. S touto důležitou změnou vláda přichází,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Definice ekologické újmy v platném zákoně podle ministerstva plně odpovídá definici obsažené ve Směrnici o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, obsahuje nicméně řadu neurčitých pojmů, jejichž výklad činí v praxi potíže.
„Zejména brání rychlému vyhodnocení, zda se v konkrétním případě o ekologickou újmu jedná, či nikoliv, a zda má být tento zákon aplikován. Aktuálně platná definice v praxi znamená, že by konkrétní újma musela dosáhnout extrémního (tedy celorepublikového) rozsahu, anebo by se musela týkat velmi specifických případů, například dopadu na velmi izolovaný, vzácný druh,“ stojí v tiskové zprávě ministerstva. Novela proto podle ministerstva směřuje k zpřesnění definice ekologické újmy. Zároveň zachovává kompetence České inspekci životního prostředí (ČIŽP), která je jednotným příslušným orgánem pro vedení řízení podle zákona o předcházení ekologické újmě na území České republiky.