Návštěvu hlavního albánského města Tirany lze mimo jiné spojit také s vodním prvkem přímo v jeho centru. Zhruba dvacet minut chůze jižním směrem z centrálního Skanderbejova náměstí dorazíme k rozlehlému parku, jehož srdce kromě lesní plochy s řadou sportovišť, občerstvoven, příjemných odpočinkových zákoutí, ale také monumentů odkazujících k dávné i bližší minulosti tvoří rozlehlá vodní plocha.
Park byl vybudován v polovině minulého století v místech, která dříve sloužila pastevcům. Nyní se v něm nachází památníky jak německých, tak britských vojáků padlých během druhé světové války, ale také připomínka obětí holocaustu. Nedaleko nich narazíme na divadelní amfiteátr připomínající svým tvarem římská antická divadla, ale také pravoslavný kostel svatého Prokopa. V parku jsou sportoviště pro milovníky tenisu, basketbalu, stolního tenisu nebo fotbalu a také řada dětských hřišť.
Při procházce kolem rozlehlé vodní plochy upraveným a klidným parkem je možné sledovat dynamický rozvoj města, kde rostou výškové budovy jako houby po dešti. Otevírají se také krásné výhledy na kopce nad městem.
Koupání v jezeře je zakázáno, jak udává řada výstražných cedulí. Samotné přístupy k vodě a vizuální dojem z ní ostatně nejsou příliš lákavé k tomu, abychom koupání zvažovali. Hráz je volně přístupná, je možné se po pí projít, v její blízkosti je rozlehlá výletní restaurace.
Výhled na jezero a nedaleko ležící a rozlehlejší jezero Farkes je možný také v případě, když vyjedete lanovkou, nebo vystoupáte pěšky na hranici přírodního parku Dajti, který se tyčí nad albánskou metropolí.
Foto: Marek Síbrt