V parku Antonína Engela v Praze 4 zhotovil grafik a designér Vladimír Hirscher alias CAER8th velkoplošné 3D graffiti. Ačkoli mělo být dílo Zrcadlení katedrály kvůli chystané rekonstrukci sousední stavby na rok zakryto, nebude to nutné. Informoval o tom radní Prahy 4 pro životní prostředí a Agendu 21 a iniciátor akce Tomáš Hrdinka (ANO).
„Malba je unikátní v tom, že ukazuje filtrační halu, která se zrcadlí ve filtračních vanách. Ideální místo pro sledování graffiti je z fotopoitnu, který je vyznačený zhruba čtyři metry před kresbou. Z toho místa získáte ničím nezkreslený 3D pohled. Když zavřete jedno oko, ještě víc vynikne plasticita a hloubka,“ uvedl Hrdinka.
Hirscher se tvorbě ve veřejném prostoru zaměřuje zejména na Prahu 4. „Ale mou tvorbu můžete vidět také na dalších místech. Doporučuji například dvě velké malby u stanice metra Nové Butovice. Obě jsou věnovány přírodě. Na jedné je znázorněný brouk v symbióze s letadlem, na druhém uvidíte včelu na betonovém květu,“ uvedl grafik. Náklady na graffiti uvolnila Praha 4. Podle Hrdinky jsou náklady na graffiti do 100 tisíc korun.
„Pracovníkům vodárny i mně osobně se malba líbí, vypadá skutečně zajímavě,“ podotkl například vedoucí vodárny Ondřej Gandžala. Část veřejnosti projekt kritizovala. Například se obávala, že 3D formát bude vadit psům při venčení. Malba by podle Hrndinky měla lákat k návštěvě Muzea pražského vodárenství, které ve vodárně provozují Pražské vodovody a kanalizace.
Podolská vodárna letos slaví 95 let
Od spuštění Podolské vodárny letos uplynulo 95 let. Je pozoruhodným a jedinečným architektonickým a urbanistickým dílem meziválečné Prahy. Do provozu byla uvedena v roce 1929. Budova je svědkem toho, jak se město staralo o rozvoj a potřeby obyvatel. Mohutný vodárenský komplex tvoří dominantu širokého okolí.
Projekt Podolské vodárny byl odpovědí na vzrůstající spotřebu pitné vody. V roce 1914 sice byla spuštěna Káranská vodárna, nicméně po vzniku Velké Prahy se ukázalo, že její výkon neodpovídá vývoji. Praha se po spojení s okolními obcemi rozrostla na 680 tisíc obyvatel a panoval předpoklad dalšího růstu až na 1 milion obyvatel.
Vodárna sloužila jako hlavní zdroj pitné vody do roku 1972. Po spuštění úpravny vody Želivka se do jejího rozvoje už neinvestovalo. Rekonstrukce se nakonec dočkala, začala v roce 1992 a trvala za plného provozu osm let. Vodárna v Podolí byla v provozu až do povodní roku 2002, poté sloužila jako záložní zdroj vody. V letech 2019 až 2021 prošla vodárna výraznou modernizací.
Dodává do pražské vodovodní sítě zhruba 400 litrů vody za sekundu. Celkový výkon nového uspořádání provozu se sorpčním stupněm v podobě filtrace přes granulované uhlí přitom představuje až 1 200 litrů za sekundu. V současné době pokračuje další etapa modernizace s cílem doplnit stávající technologické linky o nové technologické stupně.
Zdroj: Pražský patriot, PVK