Redakce vodarenstvi.cz oslovila nejvýznamnější tuzemské vodárenské společnosti a zajímala se o připravované projekty pro rok 2024, objem letošních investic, největší provozní, legislativní nebo personální výzvy, úsporná opatření nebo také o to, jaká největší rizika pro obor v současnosti vnímají.
„Před námi jsou velké výzvy, které přicházejí s novou legislativou. Letos bude novelizována směrnice na čištění městských vod, která v podstatě určí strategii v čištění na dalších 20-30 let. Je to strategie ambiciózní, ale určitě potřebná,“ říká ředitel největší vodárenské společnosti na Berounsku a Hořovicku, VAK Beroun, Jiří Paul.
Jaké největší projekty máte pro letošek připravené? Kolik prostředků alokujete na investice?
Po rekordním roce, ve kterém jsme investovali 143 milionů, máme na letošek připraveno 106 milionů. A pro příští rok vyjednáváme navýšení zhruba o čtvrtinu, což by pomohlo kompenzovat inflaci posledních tří let. Z velkých projektů letos začínáme rekonstrukci sítí v centru Hořovic a stavbu přivaděče odpadních vod ze Zdic do Králova Dvora. Každá z těchto akcí bude zhruba za 50 miliónů korun, realizace a platba jsou rozděleny do více let.
O personálních problémech mluvíme dlouho
Jaké největší výzvy před vám stojí z provozního, ekonomického, legislativního nebo personálního hlediska?
O personálních problémech oboru už mluvíme dlouho, naštěstí už v tom také začínáme něco více dělat. Je to ale běh na dlouhou trať. Před námi jsou velké výzvy, které přicházejí s novou legislativou. Letos bude novelizována směrnice na čištění městských vod, která v podstatě určí strategii v čištění na dalších 20-30 let. Je to strategie ambiciózní, ale určitě potřebná. Kromě zvýšení kvality čištěných vod se dočkáme většího tlaku na hospodaření s dešťovou vodou a také na energetickou optimalizaci až soběstačnost čistírenství. Bude potřeba intenzivně investovat do zvýšení kapacit a nových technologií, s tím se také zvýší potřeba mít kvalifikované a odborně zdatné pracovníky. Také nová legislativa na pitnou vodu znamená sice větší bezpečnost dodávek vody, ale také nároky na nové technologie.
Sázka na solární energii
Připravujete nebo jste začali realizovat další úsporná opatření, která se promítnou v provozních nákladech, případně budou mít dopad na efektivitu i ekologičnost provozu?
Zvyšování kvality upravené a vyčištěné vody a energetické úspory nejdou moc ruku v ruce. Každá další technologie zařazená do procesu vyžaduje další energii. Cesta je ve využívání všech dostupných alternativních zdrojů energie, a tím kompenzování vyšší spotřeby. K malé vodní elektrárně využívající zbytkový spád vody přitékající na vodojem v Berouně jsme loni přidali dvě solární elektrárny v areálech čistíren v Žebráku a v Jinočanech. Letos by měla přibýt další.
Zásadní pro úsporu nákladů, nejen na energie, jsou dlouhodobé strategické investice. V našem případě je to rušení menších čistíren odpadních vod. V roce 2021 jsme takto převedli odpadní vody z Komárova na hořovickou čistírnu. Letos je to již zmíněná stavba přivaděče ze Zdic. Odpadní voda tím bude převedena na čistírnu do Berouna.
Obor potřebuje narovnat ekonomické nesrovnalosti
Jaká v současnosti vnímáte největší rizika pro obor? Ať již v politické, legislativní, ekonomické či jiné oblasti.
Asi bych aktuálně vybral riziko politické zbabělosti a populizmu. Nové výzvy budou znamenat vyšší náklady, tedy vyšší vodné a stočné. Jako obor potřebujeme narovnat zjevné ekonomické nesrovnalosti. Poplatek za podzemní vodu nemůže být nižší než cena za odběr vody z nádrže nebo řeky. Musí být zrušena výjimka z placení za vypouštění dešťových vod do kanalizace, podle které se z veřejných prostor a nemovitostí pro bydlení za srážkovou vodu neplatí. Náklady na odvádění a čištění těchto vod jsou stejně dnes zahrnuty ve stočném, platí je všichni uživatelé.
Potřebujeme ekonomickou motivaci, aby se s dešťovými vodami začalo nakládat jinak. Na závěr jedna zdánlivě banální záležitost. Bylo by dobré účtovat vodné a stočné v litrech. Je to smutné, ale velká část odběratelů si neumí metr krychlový promítnout do reálné spotřeby. A bohužel to nedokáže ani velká část zastupitelů, kteří ceny pro vodné a stočné stanovují. Bez racionálního přístupu a odvahy politiků činit a vysvětlovat potřebné, byť nepopulární, kroky, bude obor jen přešlapovat na místě.
Společnost je největším vlastníkem a provozovatelem vodovodů a kanalizací na Berounsku a Hořovicku, působí dále na Příbramsku a v okresech Praha – západ a Praha – východ. Vodohospodářský majetek představuje více než 1,5 miliardy korun, majetek zhruba ve stejné hodnotě provozuje VAK Beroun pro města a obce. Zásobuje pitnou vodou více než 125 tisíc obyvatel ve 110 obcích, odvádění odpadních vod je zajištěno pro 113 tisíc obyvatel ze 78 obcí.