Mezinárodní právo zatím netrestá zločiny proti životnímu prostředí, ale existují snahy o změnu, například ukotvením pojmu ekocida do Římského statutu.
Ekocidou se nyní zabývá také právní vědkyně Hana Müllerová se svým týmem z Ústavu státu a práva AV ČR, která poskytla rozhovor webu Investigace.cz. „Ekocida se liší svou závažností. Jde o rozsáhlé škody na velkém území nebo o škody obtížně napravitelné či takové, jejichž náprava je velmi nákladná. Velký rozsah a závažnost ekocidy jsou dobře patrné ze snah prosadit ekocidu do mezinárodního práva – ekocida totiž může závažností přesáhnout území jednoho státu, může mít dokonce globální dopady,“ říká Müllerová, která se zaměřuje na klimatické právo, právo životního prostředí, veřejné právo a lidská práva.
Ta se například domnívá, že svou závažností a rozsahem jde u ekocidy o jednání spíše organizované nebo dovolené státem, nějakým větším celkem či uskupením. „Proto vidím jako slabinu, že pomocí Římského statutu by šlo za ekocidu trestat – pokud by tedy byla tato mezinárodní smlouva změněna a ekocida do ní doplněna – pouze konkrétní jednotlivce, nikoli státy,“ upozorňuje Müllerová.
Foto: investigace.cz