V dávných časech vládla nad vodami Baltu dcera krále moří Jurata. Žila v jantarovém paláci a zamilovala se do rybáře. Když se to dozvěděl její otec, rozbouřil moře a spustila se bouře plná blesků. Jeden z nich zasáhl palác, dívku zabil a střípky jantaru se rozletěly po okolí. Od té doby je můžeme na břehu Baltu nacházet a sbírat.
O mnoho let později získala jméno dcery krále moří osada na Helské kose, která je od roku 1931 oblíbeným cílem turistů a těch, kteří zakoupili nově vybudované letní rezidence. V roce 2006 zde byl umístěna fontána se sochou Juraty. Jedná se o poslední osídlení před příjezdem na samotný Hel.
Malebná osada určitě stojí za návštěvu. Na jedné straně směrem k Trojměstí se dá vyjít nad mořskou hladinu po dlouhém osvětleném molu. V dálce jsou vidět věže, které nacisté během druhé světové války používali pro testování torpéd, na špičce poloostrova se rýsuje panorama Helu. Na opačné straně obce směrem na sever narazíme naproti vodojemu na vyhlídkovou věž. Pravda je, že celkový dojem je do značné míry omezen borovicovým porostem. Odsud je to jen několik desítek metrů k volnému moři, které je zde o poznání divočejší než v Pucké zátoce na opačné straně poloostrova. V dálce je možné pozorovat mohutná plavidla směřující do Baltských přístavů.