Příroda ani voda neznají hranice a překračují je, jak se jim zlíbí a uznají za vhodné. A tak tento výlet nejen za vodními krásami Jeseníků bude překračovat hranice dvou administrativních celků – Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Vyrážíme z Malé Morávky od soutoku Bělokamenného potoka a Moravice směrem na hřeben k Pradědu. První část cesty nás modrá turistická značka vede proti proudu řeky, která tady má charakter horské bystřiny, Karlovem pod Pradědem kolem řady rekreačních a turistických zařízení k směrem monumentálnímu masivu hor.
Vysoko nad námi se majestátně tyčí hřeben Pecný – Břidličná hora – Jelení hřbet – Velký Máj – Vysoká Hole historicky tvořící hranici Moravy a Slezska, jak ostatně dokládá historický kámen u vrcholu Vysoká Hole. A samozřejmě nemůžeme opomenout mystické Petrovy kameny nedaleko vrcholu Pradědu. Na rozcestí nad Karlovem opouštíme zelenou turistickou značku a vydáme se dále k hřebeni po modré, kterou kopíruje Naučná stezka Velká kotlina (Velký kotel), a především tok Moravice. Ta částí svého toku tvoří historickou hranici obcí zemí.
Pramennou oblastí řeky je Velký kotel (Velká kotlina), který vznikl působením horského ledovce. Najdeme zde lavinové dráhy a laviny udržují přirozené bezlesí. Jde také o místo, kde se drží nejdéle z území Moravy sněhová pokrývka. Jde o botanicky nejbohatší lokalitu u nás s 350 druhy rostlin, z nichž některé jsou arkto-alpínské. Lokalita je součástí Národní přírodní rezervace Praděd – největší v Jeseníkách, která zahrnuje prakticky celý popisovaný hřeben, jehož vrcholy jsou zachovalým příkladem přírody severské tundry.
Bezlesý hřeben před námi působí impozantně. Z holin vystupují skalní výchozy rozbrázděné mrazovým zvětráváním. Dorazíme pod něj po dalších čtyřech kilometrech cesty proti proudu Moravice kousek od míst, kde řeka putování v příkrém svahu začíná. Rozcestí s označením Velký kotel – nástup může na někoho působit poněkud děsivě a vzbuzovat obavy, zda výstup zvládne. Fakticky je cesta nahoru po serpentinách na kamenité cestě dobře upravená, nikterak strmá a příjemná. Z počátku vede lesem, pak z něj vystoupíme a před námi se zjeví celý impozantní prostor historicky vytvořený ledovcem. Procházíme Velkým kotlem. O zmiňovaného rozcestí je to tři kilometry k chatě Ovčárna a Ski areálu Praděd. Po levé ruce budeme procházet kolem působivých Petrových kamenů.
Ti, kdo mají dostatek sil, mohou pokračovat na vrchol Pradědu. Cesta po silnici na něj bohužel v turisticky exponovaných dnech a hodinách připomíná spíše kombinaci pěší zóny, cyklostezky, koloběžkostezky, silnice a promenádě v centru města, za což samozřejmě vrchol nemůže a výhledy z něj a rozhledny na jeho vrcholu jsou impozantní.
Ať již od Ovčárny po žluté turistické značce, tak od cesty z Pradědu po značce modré kolem chaty Barborka, dojdeme k jednomu z našich dalších dnešních lákadel – Údolí Bílé Opavy. Naučná stezka vede nad kaňonem divoké horské řeky s vodopády a kaskádami, které je místy nezbytné překonávat po lávkách a žebřících, v některých místech je dobré jako oporu použít řetězy instalované ve skále. Stezka je poměrně náročná a při náročných klimatických podmínkách v podobě ledu, sněhových závějích nebo po vydatném dešti schůdná jen velmi obtížně a se značnou dávkou rizika. Na tyto dny je lepší tento výlet neplánovat.
Cesta po proudu Bílé Opavy je zážitkem, který se v mysli výletníka uchová na dlouho. Kdo chce zvolit méně náročnou, ale přesto krásnou variantu výletu, místo žluté turistické značky vedoucí přes vodopády a kaskády využije modrou, která vede výše nad skalnatým kaňonem řeky lesem. Obě značky se opět potkají u přístřešku na rozcestí Na paloučku. Odsud nás cesta podél toku krásné horské říčky dovede do malebné Karlovy Studánky. Lázní, které o sobě tvrdí, že je v nich nejčistší vzduch ve střední Evropě.
Bílá Opava dále pokračuje z Karlovy Studánky dále na sever k Ludvíkovu a Vrbnu pod Pradědem, odkud po soutoku se Střední a Černou Opavou řeka pokračuje jako Opava
K začátku našeho putování nás doveze autobus. Dnešní výlet nám zabere celý den. Ve své kratší variantě měří trasa zhruba 16,5 kilometru a napostupáme 750 metrů. Kdo si nenechá ujít vrchol Pradědu, čeká ho více než 23 kilometrů a více než 920 metrů převýšení.
Foto: Tomáš Ondra
Trasa výletu: