Podnik letos provádí opravy opevnění dalšího úseku Baťova kanálu. Jako správce kanálu pokračuje v opravách mezi Valchou a jezem Sudoměřice. Práce budou trvat do listopadu a nevyžádají si omezení plavby.
Cílem je zajištění bezpečnosti plavebního provozu a hladkého průběhu dalších rekreačních sezón bez rizika omezování plavby. „Po úspěšné plavební sezóně 2022 od podzimu pokračujeme v opravách opevnění Baťova kanálu v úseku od mostu Valcha po Výklopník. Tato část oprav navazuje na již opravený úsek Výklopník – jez Sudoměřice, kde hlavní stavební práce byly dokončeny v první polovině loňského roku,“ popisuje generální ředitel Václav Gargulák.
Vodaři po konci hlavní plavební sezony vodní cestu v této části vypustili a zahájili opravy v navazujícím úseku. „Práce spočívají v odstranění nánosu z koryta a zpevněním břehů lomovým kamenem. V opravovaném úseku obnovujeme parametry plavební dráhy, opravujeme břehy a zajišťujeme jejich stabilizaci. Po konci hlavní plavební sezóny budeme v opravách pokračovat opět tak, aby nedocházelo k omezení plavby. Zemní materiál z koryta toku se bude mimo jiné ukládat do přísypu hráze, do kterého provedeme výsadbu stromů a porostů, žádoucích jak z hlediska zájmů biodiverzity, tak z pohledu turistiky,“ vysvětluje Gargulák. Veškeré práce by měly být dokončeny před zahájením hlavní plavební sezony 2023. Kompletní dokončení stavby „Baťův kanál, Valcha – Jez Sudoměřice, oprava opevnění“ je naplánováno na konec listopadu 2023. Náklady přesáhnou 44 milionů.
Bohatá historie kanálu
První cestu na Baťově kanálu vykonal motorový člun s vlečnou lodí. Posádka měla za úkol dovézt dvě stě tun ratíškovického lignitu. Myšlenka regulace Moravy znovu ožila kolem roku 1927 a zaujala velkoprůmyslníka Tomáše Baťu. Po jeho smrti se nápadu a realizace ujal Jan Antonín Baťa. Pro rodinnou firmu měly totiž regulace toku a výstavba kanálu velké obchodní a logistické výhody. Stavba proběhla v letech 1934 až 1938 a celková délka plavební trasy byla 51,8 kilometru. Kanál mohly využívat nákladní čluny o nosnosti 150 tun a lodě musely proplouvat 14 plavebními komorami.
Mimo ně byly také vybudovány zvedací železniční mosty nebo jezy s automatickou regulací výšky hladiny ve zdrži. Část těchto vymožeností byla zničena za druhé světové války. Brzy po druhé světové válce byly znárodněny Baťovy závody a nákladní lodní přeprava byla pro nerentabilnost ukončena na počátku šedesátých let. Až v polovině devadesátých let se objevily snahy o znovuzprovoznění kanálu pro turistické využití. Iniciativu přebrala Agentura pro rozvoj turistiky na Baťově kanálu, jejíž aktivity směřovaly ke zpřístupnění této přírodní a technické památky.