Žďár zadrží dešťovou vodu

Ani kapka deště nazmar, to je nová strategie vedení města. Žďár nad Sázavou chystá projekt, který povede k zadržování dešťové vody ze střech hned několika sportovišť. Informoval o tom server idnes.cz.

Speciální podzemní nádrže bymohly ročně, v závislosti na počasí, zadržet kolem deseti až patnácti plaveckých bazénů „dešťovky“, tedy přibližně čtyři až šest tisíc kubíků. Díky retenčním nádobám by voda nestékala ze střech objektů bezúčelně do kanalizace, ale byla by opět využita – třeba na závlahu hřišť, k zalévání městské zeleně, případně pro potřeby zimního stadionu.

„Pod tribuny fotbalového stadionu jsme zatím nainstalovali jedenáct plastových nádrží, do kterých je zachytávána dešťová voda. Každá má jeden kubík a jsou propojeny soustavou hadic. Voda zadržená v těchto nádobách poslouží technickým službám Sattu na zalévání zeleně,“ popsal žďárský starosta Martin Mrkos.

Další kroky již obsahuje zpracovaná studie. „Jedná se o komplexní zadržení dešťových vod ze střech sportovišť v lokalitě Bouchalky, a to do čtyř podzemních nádrží o objemu 300 až 500 kubíků. Konkrétně půjde o nádrže pod tribunami fotbalového stadionu, dále by se měla zachytávat voda z budovy, kde se nachází zázemí pro fotbal a tenis, a rovněž ze zimního stadionu. Zvažujeme také rozšíření tohoto řešení o sportovní halu TJ Žďár nad Sázavou,“ shrnul plány Mrkos.

Tisíce kubíků dešťovky by putovaly zpátky na žďárská sportoviště. „V současné době to funguje tak, že se tato hřiště zavlažují z různých zdrojů – například z řeky nebo vodou z vrtu. Voda z řadu se k tomuto účelu nevyužívá,“ přiblížil aktuální postup Josef Růžička, vedoucí úseku sportu žďárské příspěvkové organizace Sportis, která spravuje městská sportoviště. Podle něj je velmi těžké vyčíslit, kolik vody se k tomuto účelu spotřebuje.

„Velkou roli hraje samozřejmě počasí. Pokud je sucho, tak může být spotřeba vody mnohonásobně vyšší než v deštivých letech. Ale například na zavlažení jednoho tenisového kurtu na den se počítá se zhruba třemi kubíky vody. My tady máme kurty celkem čtyři, takže se využije kolem dvanácti kubíků denně,“ konstatoval Růžička.

Na hotovou studii žďárská radnice navazuje vytvářením projektové dokumentace, na niž město získalo necelých 300 tisíc korun z dotace od Kraje Vysočina. „Jakmile bude dokumentace dokončena, chceme se ucházet o příslušné dotační tituly ze Státního fondu životního prostředí. Alokace by tam měly být poměrně štědré a projekt z velké části zaplatit,“ doplnil Martin Mrkos.