COVID ovlivňuje cenu vody

Pandemie snížila spotřebu pitné vody. Pokles je způsoben celkovým poklesem turistického ruchu v České republice. Některé vodárenské společnosti již oznámily, že budou muset vodu, i s ohledem na plánované investice, zdražit. Problematikou se zabývala Mladá fronta Dnes.

„V roce 1989 se na území dnešní ČR vyrobilo 1 251 milionů metrů krychlových pitné vody a v roce 2020 to bylo jen 589 milionů krychlových metrů,“ uvedl pro iDNES.cz ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák, podle kterého činila spotřeba domácnosti v roce 1989 171 litrů na osobu a den, v roce 2018 již jen 88 litrů. Od té doby dochází k mírnému nárůstu spotřeby. Mluvčí Vodárny Plzeň Dana Veselá uvedla, že je v současnosti průměrná spotřeba vody v domácnostech přibližně 90 litrů na osobu a den.

Výrazný pokles turismu se podepsal na nižší spotřebě vody například v Českém Krumlově nebo Praze. „Zastavil se cestovní ruch a téměř všechny služby, nefungovaly školy, studenti nebyli na kolejích a Středočeši nejezdili do Prahy za prací,“ potvrdil mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Co do spotřeby vody se pandemie podepsala i ve městech s vysokoškolskými kampusy, kde mohlo dojít k poklesu odběrů o více než 10 procent ve srovnání s obdobím před vypuknutím nemoci.

„Nejvýznamněji se nižší spotřeba projevila ve školách, a to o 30 procent, následovaly sportoviště, bazény, kulturní objekty (27 procent). U hotelů a ubytovacích zařízení klesla meziročně spotřeba vody o 18 procent, shodně jako u obchodů a služeb,“ sdělila dála mluvčí plzeňských vodáren Veselá. Vzrostla však spotřeba vody v domácnostech. Násobně mnoho více zaměstnanců totiž začalo využívat možnost práce z domu.

„Lokality s vyšším vlivem cestovního ruchu, nebo například města s vysokoškolskými kampusy zaznamenávají propad ve vodném a stočném. Menší sídla, odkud většina obyvatel dojíždí za prací, naopak v daném období vykazují mírný nárůst spotřeby vody. Tam, kde došlo k výraznějšímu poklesu odběru, je pravděpodobné, že navýšení cen bude nezbytné. Jestliže dojde z jakýchkoliv důvodů k propadu příjmů, a v důsledku toho nebude mít příslušná vodárna zdroje na plnění zákonných povinností, nemá jinou možnost než vzniklý deficit uhradit zvýšením ceny vodného a stočného,“ avizoval ředitel SOVAK ČR Žák.

Podle mluvčího PVK Tomáše Mrázka způsobil dramatický propad spotřeby vody v Praze nárůst vodného a stočného už od ledna 2021. Ve srovnání s předchozím rokem cena vzrostla o 7,9 procenta. Mrázek dále vysvětlil, že cena vzrostla kvůli tomu, že náklady na údržbu sítě museli rozpočítat do menšího množství dodané vody. „Další vliv na nárůst ceny bude mít provoz úpravny vody v Podolí, která bude v roce 2021 po rekonstrukci opět připojena do sítě, aby byla zajištěna nepřetržitá dodávka pitné vody při neodkladné rekonstrukci přivaděčů ze zdrojů pro Prahu,“ doplnil Mrázek. Meziročně o 5,9 procenta více platí odběratelé Severočeské vodárenské společnosti, která působí v Ústeckém a Libereckém kraji.

Jednotlivé ceny vody se však liší napříč celou Českou republikou. Žádná z vodárenských společností podle SOVAK ČR nepřekračuje sociálně únosnou cenu pro vodné a stočné, kterou každoročně stanovuje Státní fond životního prostředí. Sociálně únosná cena pro rok 2021 je uvedena jako součet za složku pitné a odpadní vody a je rozdělena na cenu pro vodné a cenu pro stočné na základě poměru úplných vlastních nákladů za pitnou a za odpadní vodu dle Porovnání, která byla zahrnuta do Benchmarkingu Ministerstva zemědělství ČR za rok 2019.

Pro účely rozdělení sociálně únosné ceny je použitý celorepublikový poměr úplných vlastních nákladů za pitnou a za odpadní vodu bez zisku, přičemž tento poměr je aplikován na výpočet sociálně únosné ceny pro projekty napříč všemi kraji dle dělení NUTS 3. Toto rozdělení bude aplikováno pouze na projekty, u kterých není známa cena druhé složky (cena pro vodné nebo cena pro stočné).