Podle mluvčího Jana Svejkovského je toto množství z dlouhodobého hlediska lehce podprůměrné. Situace se podle něj podobá stavu z roku 2006, kdy sníh ležel od Litoměřic až po vrcholky Krušných hor. Jen ho tehdy bylo asi třikrát více, konstatoval mluvčí.
V souvislosti s odtáváním sněhových zásob je klíčové, že by nemělo ohrozit města bleskovými povodněmi. „Ty by přišly, pokud by do tání začalo intenzivně pršet, což předpovědi nepředpokládají. Hladiny toků budou stoupat pozvolna, prudkých změn průtoků se bát nemusíme. To ovšem neznamená, že by se daly úplně vyloučit povodňové stavy. K těm může lokálně dojít,“ podotkl Svejkovský. Tající sníh má podle mluvčího výborné účinky na podzemní vody.
„Ta ze sněhové pokrývky má díky pomalému tání více času vsáknout se do země. Je tedy velká šance zmírnit dlouhodobý deficit množství podzemních vod,“ naznačil Svejkovský. Voda, která se nedostane k podzemním zdrojům, naopak míří do nádrží. „Musíme ovšem počítat s tím, že na jaře musí být stavy na maximální možné úrovni, aby přehrady splnily zásobní funkci. Na konci března tak půjdou hladiny řízeně nahoru,“ dodal mluvčí podniku.
