Za po┼íumavsk├Żmi zlatokopy v Ka┼ípersk├Żch Hor├ích

blank

Ka┼ípersk├ę Hory v┬áokrese Klatovy na hranici Chr├ín─Ťn├ę krajinn├ę oblasti ┼áumava jsou v┬ásou─Źasnosti turistick├Żm centrem jako v├Żchoz├ş bod pro dal┼í├ş putov├ín├ş do hor, zn├ím├ę jsou tak├ę majest├ítn├şm hradem nad m─Ťstem, kde se v┬áp┼Öedcovidov├Żch ─Źasech konala ┼Öada kulturn├şch akc├ş, proslavila je tak├ę t─Ť┼żba zlata.
Zlat├í hore─Źka v┬áoblasti za─Źala u┼ż za posledn├şch P┼Öemyslovc┼» ve 13. stolet├ş. Histori├ş m─Ťsta proch├íz├ş n─Ťkolik vzmach┼» i ├║padk┼» zlatorudn├ęho hornictv├ş, kter├ę definitivn─Ť skon─Źilo a┼ż v┬ároce 1923. Snahy o o┼żiven├ş t─Ť┼żby ze strany p┼Öedev┼í├şm zahrani─Źn├şch investor┼» se v┬áoblasti objevuj├ş pravideln─Ť a pravideln─Ť jsou tak├ę ├║┼Öady zam├şt├íny.
Zaj├şmav├Ż v├Żlet po historii m├şstn├şho zlatorudn├ęho hornictv├ş nab├şz├ş nau─Źn├í stezka Cestou zlatokop┼». Sejdete-li p┼»l kilometru pod m─Ťsto kolem Kostela Panny Marie Sn─Ť┼żn├ę a ─Źist├şrny odpadn├şch vod, dojdete ke Zlat├ęmu potoku. Stezka vede proti jeho proudu ve strm├ęm Am├ílin─Ť ├║dol├ş. Pod mohutn├Żmi sk├ílami pobl├ş┼ż potoka naraz├şme na velk├ę mno┼żstv├ş historick├Żch ┼ítol, v─Ťt┼íina z┬ánich je ve vstupn├şm port├ílu sanov├ína a zabezpe─Źena p┼Öed vstupem m┼Ö├ş┼ż├ş. Pam├ítkou na povrchovou t─Ť┼żbu zlata v┬á├║dol├ş pobl├ş┼ż potoka jsou tak zvan├ę pinky.
Zaj├şmavost├ş je tak├ę mal├í n├ídr┼ż vybudovan├í na Zlat├ęm potoce. Ostatn─Ť voda byla v┼íude na sv─Ťt─Ť kl├ş─Źov├Żm a nepostradateln├Żm pomocn├şkem pro rudn├ę hornictv├ş. U k┼Ö├ş┼żen├ş nau─Źn├ę stezky se silnic├ş naraz├şte na ┼átolu Krist├Żna, v┬án├ş┼ż m├í od po─Ź├ítku 60. let minul├ęho stolet├ş geofyzik├íln├ş ├║stav AV ─îR ulo┼żeny seismometry, naproti n├ş le┼ż├ş seismologick├í stanice. Z┬átoho m├şsta je mo┼żn├ę se vr├ítit zp─Ťt do Ka┼ípersk├Żch Hor.
Abyste nemuseli dvakr├ít absolvovat stejnou trasu, nau─Źn├í stezka vede nad Am├ílino ├║dol├ş nad skalnat├Ż ochoz, odkud je ├║chvatn├í vyhl├şdka do okol├ş. Od ┼átoly Krist├Żna je ale tak├ę mo┼żn├ę pokra─Źovat d├íl. U Zlat├ęho potoka naraz├şme asi po dvou stech metrech na ┼átolu Nad─Ťje. Ta je 800 metr┼» dlouh├í a v┬áletech 1982 ÔÇô 1998 v┬án├ş prob├şhal geologick├Ż pr┼»zkum zdej┼í├şho lo┼żiska.
Tak jak tak. T─Ť┼żba zlata v┬áoblasti je p┼Öes novodob├ę opakovan├ę snahy minulost├ş. P┼Öesto stoj├ş samotn├ę m─Ťsto s┬ákr├ísn├Żm n├ím─Ťst├şm, jemu┼ż dominuje trojlodn├ş bazilika svat├ę Mark├ęta poch├ízej├şc├ş ze 14. stolet├ş, i jeho ├║chvatn├ę okol├ş za n├ív┼ít─Ťvu. Je to kraj, kter├Żm proch├ízela v├Żznamn├í historie.

Scroll to Top