Moravsk√© ҆v√Ĺcarsko: Hlubok√© √ļdol√≠, mohutn√° skaliska, voda z nitra Zemńõ

blank

M√≠sty malebn√© a romantick√©, m√≠sty drsn√© a divok√©. Takov√© je jedno z¬†nejkr√°snńõjŇ°√≠ch √ļdol√≠ jiŇĺn√≠ Moravy mezi Adamovem a KŇôtinami v¬†Moravsk√©m krasu. KŇôtiny jsou barokn√≠ perlou d√≠ky poutn√≠mu kostelu Jm√©na Panny Marie, kter√Ĺ byl postaven v¬†prvn√≠ polovinńõ 18. stolet√≠ podle projektu J. B. Santiniho. Podle nńõkter√Ĺch odborn√≠kŇĮ se jedn√° o nejkr√°snńõjŇ°√≠ barokn√≠ stavbu u n√°s. I v¬†dobńõ covidov√© zde prob√≠hali v¬†polovinńõ Ňô√≠jna bohosluŇĺby a n√°vŇ°tńõva chr√°mu je velk√Ĺm z√°Ňĺitkem, stejnńõ jako pohled na monument√°ln√≠ stavbu zvenku.

KŇôtinami a okrajem z√°meck√©ho parku pod chr√°mem prot√©k√° KŇôtinsk√Ĺ potok, kter√Ĺ se nedaleko od obce naproti jeskynńõ V√Ĺpustek noŇô√≠ do krasov√©ho masivu a vyvńõr√° aŇĺ po tŇôech kilometrech z¬†OtevŇôen√© sk√°ly. Vzd√°lenost mezi tńõmito m√≠sty je tŇôi kilometry, vody ale prot√©k√° dosud neprozkouman√Ĺm √ļzem√≠m dva t√Ĺdny. PŇôi cestńõ hlubok√Ĺm √ļdol√≠m se nad n√°mi budou tyńćit mohutn√° skaliska s¬†Ňôadou nepŇô√≠stupn√Ĺch jeskyn√≠. Potok vyvńõr√° pod mohutn√Ĺm masivem OtevŇôen√© sk√°ly a smńõŇôuje √ļdol√≠m d√°le k¬†dalŇ°√≠ dominantńõ √ļdol√≠ ‚Äď B√Ĺńć√≠ sk√°le. Ta tvoŇô√≠ spolu s¬†Rudick√Ĺm propad√°n√≠m druh√Ĺ nejdelŇ°√≠ jeskynn√≠ komplex na naŇ°em √ļzem√≠ a m√° d√©lku 15 kilometrŇĮ. V¬†jeskyni byly nalezeny pozŇĮstatky os√≠dlen√≠ z¬†paleolitu nebo doby Ňĺelezn√©. Jm√©no jeskyni dala bronzov√° socha b√Ĺka. Ta zde byla nalezena v¬†roce 1869.

Nńõkolik des√≠tek metrŇĮ od jeskynńõ vyvńõr√° z¬†krasov√©ho masivu dalŇ°√≠ potok ‚Äď Jedovnick√Ĺ. Ten se po nńõkolika des√≠tk√°ch metrŇĮ vl√©v√° do KŇôtinsk√©ho potoka. Jeho v√Ĺvńõry jsou celkem ńćtyŇôi, v¬†dŇĮsledku tńõŇĺby v√°pence a odl√°m√°n√≠ sk√°ly se jejich podoba zmńõnila. Do sk√°ly se potok propad√° v¬†nejvńõtŇ°√≠m propad√°n√≠ Moravsk√©ho krasu ‚Äď Rudick√©m propad√°n√≠ ‚Äď kdy voda pad√° do hloubky aŇĺ devades√°t metrŇĮ. Jeho cesta pod zem√≠ je dlouh√° Ň°est kilometrŇĮ. KŇôtinsk√Ĺ potok pokrańćuje √ļdol√≠m aŇĺ do Adamova, kde se vl√©v√° do Svitavy.

PŇôi cestńõ √ļchvatnou sceneri√≠, kterou mohutn√° skaliska a jeskynńõ vytv√°Ňôej√≠, je pochopiteln√©, prońć byla oblast naz√Ĺv√°na Moravsk√Ĺm ҆v√Ĺcarskem. PŇôedt√≠m, neŇĺ √ļdol√≠m dojdeme nebo dojedeme do Adamova, nesm√≠me opominout nńõkolik zast√°vek. Jednu z¬†nich si bezpochyby zaslouŇĺ√≠ budova b√Ĺval√Ĺch l√°zn√≠ a hostince v¬†alpsk√©m stylu s¬†pŇô√≠znańćn√Ĺm n√°zvem ҆v√Ĺc√°rna. Objekt v¬†souńćasnosti louŇĺ√≠ mimo jin√© tak√© jako ekologick√©, vzdńõl√°vac√≠ a volnońćasov√© centrum Hnut√≠ Brontosaurus. Jeho historie od vybudov√°n√≠ v¬†letech 1840 – 1850 je velmi pestr√° ‚Äď slouŇĺil kromńõ hostince tak√© napŇô√≠klad jako ubytov√°n√≠ pro zamńõstnance Adamovsk√Ĺch stroj√≠ren.

Prakticky naproti stoj√≠ Star√° huŇ• (FrantiŇ°ńćina huŇ•), nejstarŇ°√≠ objekt sv√©ho druhu v¬†oblasti vybudovan√Ĺ LichtenŇ°tejny z¬†pońć√°tku 18. stolet√≠. V√Ĺroba byla ukonńćena pro nerentabilnost ke konci 19. stolet√≠. V¬†souńćasnosti je are√°l po rekonstrukci. V¬†obytn√© budovńõ je um√≠stńõna muzejn√≠ expozice. Dominantou je 10 metrŇĮ vysok√° mohutn√° dŇôevouheln√° Ňĺelez√°Ňôsk√° pec a dvńõ menŇ°√≠ pece na p√°len√≠ v√°pna.

Foto: Marek Síbrt

Scroll to Top