Slapy na plný výkon, vyrobí elektřinu pro další tisíce domácností

Vodní elektrárna Slapy je ze dvou třetin jako nová. Díky modernizaci soustrojí TG1 za 150 milionů korun. Investice zvýší účinnost této části elektrárny o zhruba 4 procenta, což přinese nárůst roční produkce o 10 milionů kWh. Soustrojí TG3 bylo zrekonstruováno v roce 2011, poslední modernizace, soustrojí TG2, přijde na řadu v roce 2021. Informovaly o tom kurzy.cz.

Komplexní modernizace soustrojí na Slapech je součástí největší akce svého druhu v historii české hydroenergetiky. Během tří let si vyžádá investici tři miliardy korun. Modernizace se týká soustrojí ve více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách ČEZ. Elektrárny díky tomu navýší svou průměrnou účinnost až o 5 %.

Výhodnost a smysl těchto investic podle ČEZ roste v souvislosti se stále častějšími obdobími sucha a obecně nejistými klimatickými podmínkami posledních let. Díky modernizacím elektrárny vyrobí stejný objem elektřiny z nižšího množství vody.

Vodní elektrárny ČEZ vyrobily v prvním čtvrtletí o pětinu více elektřiny

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice II vyrobila v letošním prvním čtvrtletí 338 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 19 procent více. Za celý loňský rok pak vyprodukovaly přečerpávací vodní elektrárny více než 1,18 miliardy kWh. ČEZ upozornil, že ve srovnání s rokem 2009 se objem výroby loni zvýšil o 92,5 procenta.

„Šest let v řadě přečerpávací elektrárny opakovaně překonávají hranici vyrobené jedné miliardy kWh. V energetické soustavě ČR jsou totiž stále častěji ve zvýšené frekvenci nasazovány k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček,“ sdělil na jaře ředitel vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.

Z obnovitelných zdrojů ČEZ mají vodní elektrárny na výrobě elektřiny největší podíl. Všechny velké vodní elektrárny, s výjimkou Dalešic, Mohelna a Dlouhých Strání, jsou situovány na Vltavě, kde tvoří Vltavskou kaskádu. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny centrálně.